"Prezidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme.", pronesl Edvard Beneš na Masarykové pohřbu. Jsme mu však skutečně věrni? Nemyslím. Změňme to a vraťme se k odkazu T.G.M.
Tomáš Garrigue Masaryk. V našich novodobých dějinách nenalezneme snad větší politické autority. Beneše jsme nepochopili a jen tak mnozí zjevně ještě dlouho nepochopíme. Obzvlášť pro jeho postoj roku 1938 budou mnozí jeho jméno cedit mezi zuby se zaťatou pěstí ještě dlouho. Na Václava Havla si také s chutí plivne nemalá část společnosti pro nespokojenost s politickým vývojem v naší zemi za poslední tři desetiletí. Jako by snad za nenaplněné tužby mohl především a právě on. Jen Masaryk zůstává autoritou téměř nedotknutelnou. Osobností, kterou i dnes vzývají a připomínají rádi mnozí napříč politickým spektrem i společností. Aby taky ne. "T. G. Masaryk zasloužil se o stát" bylo vytesáno do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění. Fakt, který se nepodařilo vyvrátit a udusat ani během čtyř dekád komunistické nadvlády. Věta ze zákona o zásluhách T.G. Masaryka. Ze zákona, který ani okupační moc či komunistický režim nezrušily.
Jaký však ve skutečnosti byl? Jak přemýšlel? Jak nahlížel na politiku a společnost? Co o něm víme? A jsme skutečně stále tím národem, jakým jsme byli za časů jeho prezidentování? Nemyslím si.
Mnozí, kteří se dnes ohánějí jeho jménem, by byli zjevně překvapení, jak dalece jsou jeho postojům a smýšlení vzdálení. Jak málo ví a jak moc se mýlí, pokud jej vzpomínají. Rád bych uvedl nějaké příklady, ale v těchto dnech, kdy si připomínáme 80 let od jeho smrti, mi přijde krajně nevhodné užívat tohoto úctyhodného jména k jakékoli politické agitaci. To vlastně kdykoli, dnes však obzvláště. Mimo to jde o věc pro myšlenku tohoto článku nepodstatnou.
Ano, Tomáš Garrigue Masaryk, myslitel a filosof na trůně. Jak moc by bylo krásné, kdybychom skutečně znali jeho život a dílo. Kdybychom chápali, jak skutečně přemýšlel a sami smýšleli o politickém i společenském vývoji a dění jako on. Poněvadž stejně jako tenkrát, za jeho časů, je i dnes problémem doby především problémem morálním, nikoli politickým, neboť politika je především odrazem společnosti, v níž žijeme.
Vraťme se tedy k jeho odkazu. Přestaňme na něj jen vzpomínat a bezdušet mávat jeho jménem., aniž bychom o něm cokoli věděli. Ale začněme se o něj skutečně zajímat. O jeho život i dílo. O to, jak skutečně přemýšlel a cítil. Sledujme dokumenty o něm a čtěme knihy i knihy a články o jeho životě. A především pak, a to považuji za obzvláště důležité, čtěme knihy, které on sám sepsal. A zajímejme se také o dílo těch, na které on sám nás odkazoval
Krásný dokument o T.G. Masarykovi:
Nová Evropa - útlounká knížečka, na které pracoval Masaryk za války a v níž objasňoval především legionářům své postoje, jak by měl fungovat náš stát, ale i Evropa. Knížečka, která by nám měla být určitě známá. Měla by nám být základním pilířem našeho směřování. Knížka, na kterou pak navazuje mnohem obsáhlejší dílo "Světová revoluce."
Česká otázka - překrásná kniha o nás samých. O našem národě i jeho vývoji připomínajíc a rozebírajíc také postoje a myšlenky dalších našich předních myslitelů, jako byli Palacký, Borovský, Kollár a mnozí další. Určitě se v ní mnozí najdou. A především nám usnadní pochopit nás samotné - náš národ - a nalézt své místo v tomto pošetilém světě. Naše postavení, náš vývoj i naše postoje a cíle. To, pro co naši předkové žili i umírali. Onu dnes již zapomenutou, ale přesto důležitou linii našeho vývoje i směřování. Alespoň já jsme se našel a začal mnohé věci chápat v jiných souvislostech.
Jan Hus - kniha zabývajíc se dílem snad největšího středověkého filosofa Zemí Koruny české. Zabývající se reformou i protireformou a skutečnými myšlenkami mistra Jana Husa. Velice krásně pojednávají o morálce a svědomí. Ani tu bychom neměli opomenout. I ta nám určitě pomůže nalézt nás samotné a pochopit náš vývoj.
Pravda, uvádám knih jen velice málo. Nezůstávejme však jen u nich. Zajímejme se i o jiné knihy Masarykovy, ale také o díla myslitelů, na něž se samotný Masaryk ve svých spisech odvolává.
Nezůstávejme také jen u knih samotných, ale zajímejme se také o další projekty připomínající Masarykovo dílo. Na facebooku například existuje krásná stránka Masarykova slova. I já velice často na stránce České myšlenky Masaryka vzpomínám. A pokud by váš zájem byl vyšší než pouze o dílo Masaryka samotného, pak na myšlenky Masarykovi blízkého Karla Čapka upomíná stránka Slova bratří Čapků.
Opusťme však psané slovo a sociální sítě a hledejme další připomínky Masarykova díla, abychom skutečně pochopili, jak tento politický myslitel a filosof smýšlel. Například právě v těchto dnech pobíhá v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech výstava pojmutá jako TGM - mýty a skutečnost. Nebo 26. září se pak můžete zúčastnit veřejné přednášky Masaryk: Politik na evropské rovni, která popíše Masarykovu práci ve vybraných státech, či se zaměří na některé jeho texty.
Jak vidno, možností, jak se začít zajímat o myšlenky T.G.M. a šířit je dále je opravdu mnoho. Stačí jen chtít, poněvadž jsem skutečně názoru, že idea Masarykova je přesně to, co naší společnosti chybí. Jak pravil president Masaryk: "Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily."
"Prezidente Osvoboditeli, odkazu, který jste vložil do našich rukou, věrni zůstaneme." pronesl Edvard Beneš na Masarykově pohřbu. Ale je tomu tak skutečně? Musím teskně uznat, že není. Po jeho smrti jsme začali tohoto odkazu lehce opouštět a roku 1948 jsme jej zavrhli úplně a stali se tak naprosto jiným národem. Ani dnes jeho odkaz nectíme. Nevíme o něm téměř nic. Změňme to tedy. Vraťme se k němu a zůstaňme mu věrni, jako to slíbil Edvard Beneš před osmdesáti lety na pohřbu prezidenta Osvoboditele - tatíčka Masaryka.
