Vážený pane prezidente, jsem zhnusen, zděšen a znechucen.

"Velikánské týraní je, když koktavý člověk učí papouška mluvit." pravil kdysi Vlasta Burian. "A největším neštěstím je, když má národ učit morálce někdo, kdo ani neví, co slovo morálka znamená." si myslím já.

Vážený pane prezidente, náš národní spasiteli, ochránce před zlovolnou pěstí islámu, pěstiteli kultu osobnosti již tak dlouho nevídaného, nejvyšší modlo vzešlá z vůle lidu tak inteligentního, že mu k pochopení veškerých složitostí světa stačí číst jen nadpisy článků na novinkách a takzvaný zdravý selský rozum, přičemž selský zcela nepochybně, ale tím slovem zdravý bych si až tak moc jistý už nebyl,

nežli přejdu ke svým trápením, přiznám se, a mnozí mi to zjevně nebudou věřit, že jsem Vás nikdy nevolil a ani z Vašeho vítězství jsem nebyl zrovna dvakrát nadšený. Budu-li se však držet logiky předkládané Vašim ovčím mluvčáčkem, zjevně mou náklonnost a podporu ke knížeti von und zu Schwarzenbergovi zapříčinilo, že jsem byl tenkrát jen hloupým studentem - tzv. pražským kavárníkem, aniž bych do té doby Prahu, pokud se dobře pamatuji, vůbec kdy navštívil. Snad by mě to mohlo i omlouvat, ale spíše doufám, že ne.

I přesto jsem však tuto volbu respektoval a dokonce jsem byl mnohdy připraven se Vás zastát, když se mi zdálo, že se kolem Vás až moc a zcela zbytečně čeří vody. Pamětliv Vašich slov a potřebě preventivně zastrašit Rusko jsem tak například odmítal i jakékoli spekulace o Vašem vítězství dík práci ruských agentů. Pokusím-li se však opět přemýšlet jako pan Ovčáček čtveráček, bude to zřejmě tím, že jsem se mezitím zařadil do řad pracujícího lidu. Toho lidu, který si někdy tak rád přihne a ještě to považuje za národní hrdost. Aby taky ne, když má tak skvělý vzor. Vždyť to byl také právě náš pan prezident, kdo svému národu vzkázal, že kdo nepije, ten skončí jako Hitler. A kdo jiný by nám měl jít příkladem, než hlava státu? Hlava státu, která se ne příliš slušně vyjadřuje na veřejnosti, kouří i tam, kde je to nejméně vhodné (historické budovy, kde restauratéři k vůli starým obrazům nesmějí ani vyvětrat), nerespektuje rozhodnutí soudu, není schopna omluvit se, zmýlí-li se, uráží slušné lidi, lže, vydírá, rozeštvává společnost a pobuřuje lidi proti domnělým vnitřním nepřátelům. "Velikánské týraní je, když koktavý člověk učí papouška mluvit." pravil kdysi Vlasta Burian. "A největším neštěstím je, když má národ učit morálce někdo, kdo ani neví, co slovo morálka vlastně znamená." si myslím já.

Svého času jsem byl dokonce tak hloupý, že jsem se chtěl i ohradit proti těm, kteří volali, že nás táhnete na východ. Neviděl jsem nic špatného na tom, snažit se mít vyvážené vztahy a být jakýmsi mostem mezi východem a západem. "To že Zeman jedná s východem přeci nic neznamená, dokud nás neodstrkuje od západu." napadlo mne tenkrát. Ale to jste téměř okamžitě vyvrátil, když jste začal tak okatě bojkotovat společná zasedání vedoucích představitelů zemí NATO a zavírat dveře americkým diplomatům, zatímco se s velikou chutí účastníte každé ptákoviny pořádané kdejakým ruským Ivanem a před Čínou se skláníte snad hlouběji, než by se dokázal uklonit pštros.

Vskutku mě mrzí, když vidím, co se děje v naši zemi. Ten pohled na onu rozhádanou společnost neschopnou vést jakoukoli smysluplnou diskusi člověka až děsí. A je smutné, že Vy, coby hlava státu, se navzdory svým předvolebním slibům nikterak nesnažíte o usmíření, ale naopak svými výroky a podporou nejrůznějších konspiračních teorií ještě přiléváte horké vody do vařícího se kotle. Z každého, kdo si dovolí nesouhlasit, se dnes už pomalu stává nepřítel národa, vlastizrádce či americkou ambasádou placený agent. A je až k nevíře, čemu všemu Vaši oddaní následovníci věří. Člověka až z toho jímá hrůza. Ale obávám se, že je jaksi Vaším cílem vytvořit v očích veřejnosti obraz vnitřních nepřátel ze všech novinářů, studentů, profesorů či kohokoli, kdo si s Vámi dovoluje nesouhlasit. Však jak jinak získat podnět pro stabilizaci společnosti dle čínského vzoru či k zestátnění médií. Vaši příznivci by už nyní kde koho zavírali nebo rovnou i věšeli a stříleli za vlastizradu, poněvadž kdo si prý neváží prezidenta, neváží si ani národa, který si jej zvolil. Všichni prý máme povinnosti hájit našeho prezidenta! Co je tohle za argument? Kde je právo na vlastní názor? Jak vést s takovými lidmi diskuzi?

Většina z nich, a začínám se domnívat že ani Vy sám, si však neuvědomují, jaká je vlastně skutečná funkce prezidenta. Prezident má totiž jaksi reprezentovat. A potácet se v mírně podnapilém stavu kolem českých korunovačních klenotů, jezdit pozdě na pohřby významných státníků (a shazovat to na zpoždění, jakoby jezdit na poslední chvíli bylo úplně ideální řešení), vnucovat jiným zemím své diplomaty, vyjadřovat podporu nezvoleným kandidátům na prezidenty v jiných zemích (docela by mě zajímalo, jak budete jednat se svým protějškem, pokud volby nevyhrají Trump nebo Hoffer) či urážet politiky jiných zemí, mi zrovna reprezentativní nepřijde. Ale tohle Vaším voličům očividně nevadí. Pro ty je důležité, co vy říkáte, aniž by se zajímali o to, co konáte. A tak aktuální témata, jako je kritika Islámu, Evropské unie či uprchlíků padá na úrodnou půdu, aniž by jste ve skutečnosti cokoli učinil.

Doufám však, že mnohým brzy dojde, že se jedná jen o tlachy, jejichž cílem není nic jiného, než nasbírat potřebné hlasy, získat jakousi podporu a vypěstovat si řádný kult osobnosti. Poněvadž zatímco jste coby hlava ozbrojených sil volal po vyslání armády na hranice, neučinil jste v tomto směru žádné kroky. A mezitím, co jste tak důležitě v OSN hřímal o potřebě vracet uprchlíky do Libye a o nutnosti boje s terorismem, aniž by jste v tomto směru podnikl jakékoli diplomatické kroky, tak ta věčně proklínaná a neschopná Unie vyjednala navracení uprchlíků do Afghánistánu, kancléřka Merkelová měla dojednat navracení uprchlíků do Nigérie a Iráčané a Kurdové podporování americkým letectvem zahájili osudový úder proti IS u Mosulu. 

Stejně tak zavedené kontroly u vstupů na Pražský hrad shledávám jako vrchol trapnosti a Vaše slova, že jde o pouhou ochranu turistů před případným teroristickým útokem, jsou pro mě jen prázdným a hloupým alibismem. Praha je památka vedla památky a ulice historického centra jsou turisty doslova nabyté. Kdokoli by chtěl nyní spáchat atentát, může tak učinit prakticky kdekoli jinde. Na Hradě pak nemůže nevidět nic jednoduššího, než se prostě postavit do toho davu lidí tvořícího se před branami Hradu a odpálit se nebo tam prostě něčím najet. Kdyby se objevil nějaký recesista s dýmovnicí, který by všem ukázal, jak je toto "opatření" zbytečné, trapné a neúčinné, snad bych mu to neměl ani za zlé.

Co mi však vadí asi nejvíce, je ta arogance, se kterou si z Pražského hradu děláte vlastní sídlo, ze státních svátků oslavy své "velikosti" a z udělování titulů a ocenění odměňování vlastních podporovatelů. Je při tom úplně jedno, o co se kdo zasloužil a s kým za minulého režimu spolupracoval. Je například velice zajímavé, že člověku, který si prošel koncentračními tábory, přežil pochod smrti a celý život se snaží varovat před nedodržováním lidských práv, je vyznamenání odmítnuto, ale člověk, který donášel StB, a to i na takové osobnosti, jako byl Jan Werich, jej zasluhuje.

Nemluvím zde však jen o kauze Brady, ať už šlo o nedorozumění (o čemž pochybuji), nepořádek a chaos v kancelářích na Hradě (čemuž bych věřil více), či o odvetu za setkání ministra kultury s Dalajlámou (což mi k Vám zatím sedí nejvíce). Můžeme například vzpomenout i odmítnutí jmenování Martina C. Putny profesorem jen proto, že si Vás dovolil kritizovat. Mám-li se však alespoň trošičku rozepsat o kauze Brady, je víc než podezřelé, že nikdo není schopný odpovědět na prostou otázku, zda byl pan Brady telefonicky kontaktován. Je také velice zajímavé, že pan Forejt tvrdí o volání vyznamenaným úplně něco jiného, než tvrdil loni. A mám-li si vybrat, zda věřit tvrzení starého skromného člověka, který zažil hrůzy války, nebo státního úředníka, který musí lhát i ohledně titulu, který nikdy nezískal, myslím si, že mám jasno.

Nelíbí se mi ani to, co se začalo dít s tzv. Svazem bojovníkům za svobodu, který se pomalu a velice nenápadně začal transformovat v organizaci výhradně vašich podporovatelů.

Znepokojuje mne taktéž, že v době, kdy podle výroční zprávy BIS u nás působí rekordní množství agentů Vašich ruských a čínských přátel, má přístup k citlivým informacím člověk, který nemá bezpečnostní prověrku a vykrucuje se před ní, jak jen to jde, po celou dobu, co vy hnízdíte na Hradě.

Co mne však znechucuje ze všeho nejvíce jsou Vaše očividné snahy vytvořit z nás jakousi vzdálenou kolonii Číny, k níž tak vzhlížíte. Prohlášení vydané po návštěvě Dalajlámy byl naprosto ponižující akt. Oháníte-li se ekonomickými vztahy, které jsou v porovnání se vztahy s Německem v celku zanedbatelné, je zajímavé, že Vás něco podobného ani nenapadlo po návštěvě kancléřky Merkelové, která zde byla při své návštěvě urážena snad na každém kroku. A tohle píši jako člověk, který odsoudil nejrůznější provokace při návštěvě čínského prezidenta.

Pokud tedy nyní klečíme na kolenou před velkou čínskou pandou, která si zde vynucuje co a kdy zde bude budovat a to bez výběrových řízení a diktuje nám, jak se chovat , je jen dobře, že jsou slavnosti svátku dne 28. října u Vás bojkotovány. Není to nic o neúctě ke státnímu svátku, jak opět tvrdí ten Váš arogantní Blbčáček. Neúcta a výsměch by byly, kdyby se den vzniku samostatného Československého státu oslavoval pod taktovkou člověka, který projevuje očividné snahy nás o naši suverenitu opět připravit. Už jen vyjádření Vašeho mluvčího na adresu pana Hermana, že pokud se chce scházet s dalajlámou, měl by vládu opustit, jsou na pováženou. Jako kdyby byl dalajláma mezinárodně hledaný zločinec nebo co. Stejně tak včerejší pokus o něco, co se dá nazvat cenzurou na primě, mluví za vše.

To se opravdu skláníme před Čínou tak hluboko? A co bude následovat příště? Zákaz stýkání se s papežem? Zásah proti průvodu k soše Tomáše Garrigue Masaryka? Rozehnání akce k oslavám státního svátku v "podhradí"? Uzavření vysokých škol za vyvěšení tibetských vlajek? Nebo rovnou přátelská výpomoc čínské armády při stabilizaci společnosti?

A ano pane prezidente, vše výše uvedené myslím naprosto vážně. Ale pochybuji, že Vás zajímá názor mne, prostého občana a že si má slova vezmete k srdci, když pohrdáte i novináři, profesory a soudy. Uklidňují mne však opět slova Vlasty Buriana: "Nejlínější je svědomí. Málokdy se v někom hne." A ve Vás pane prezidente, ve Vás se nehne zcela určitě. To mě spíš raději stabilizujete jako tu Čínskou společnost.

Se soudružským pozdravem,
Věčný provokatér, člověk neuznávající autority, tulák hledající smysl života, řadový občan a vlastenec, David Wiltsch 

PS: Cílem tohoto spisu nebylo nikoho urazit. Pokud se však nyní cítíte uražen, za všechny ty lidi, které jste stačil pourážet, jsem tomu velice rád.