Některé byznysmany nepřesvědčíte, že si mají vybrat mezi politikou a podnikáním. Na druhou stranu najdou se i takoví, kteří s činností skončí, aniž by jim to ukládal zákon.
Nerad bych kohokoliv jmenoval, ale myslím si, že každému docvakne, o kom je vlastně řeč. Vždy jej všichni znáte. Do politiky nechtěl. Nelže, nekrade a nikomu nejde na ruku. Pouze si koupil některá média, aby o něm nenapsala křivého slova, ale sám se ohání proti vlastníkům jiných médií.
Jeho úmysly jsou však čisté a vznešené. Chce především lepší zemi, aby zde chtěli žít i naše děti. Proto zahájil koblihovou kampaň, aby se dostal do politiky, kam vlastně nikdy nechtěl, aby tak mohl zodpovědně a neomylně řídit tuto zemi. Zatímco ti ostatní tradiční politici o tom totiž nic neví, on je chodící učenost a neomylnost sama, jak potvrdilo jeho prohlášení, dle kterého za ty roky ve vládě vlastně nezjistil, kolik druhů podnikání zde máme, a tak je potřeba nyní na poslední chvíli vznášet chaos do startu jeho buzerkas.
A tak se stalo, že se tento náš mesiáš velkopodnikatel netoužící po ničem jiném, než po napravení poměrů v této zemi, dostal do vlády. Že by jej napadlo alespoň na dobu, kterou bude sedět ve vládě, zbavit se té přítěže, kterou mu řízení jeho firem při naplňování jeho vize a šlechetného poslání zajisté musí být, to jej ani nenapadne. O tom nemůže být žádná řeč.
Šlechetný to spasitel náš se tedy uhnízdil na ministerstvu financí, aby mohl pro blaho svého lidu bdít na poctivý výběr daní a hrát si s veřejnými penězi i dotacemi. Doufejme, že na své firmy při výběru nezapomíná a naopak při rozdávání jich opomíjí, neboť ani nyní je alespoň symbolicky nepředvedl na někoho ze svých blízkých.
A zatímco modle se "a neuveď nás v pokušení" vesele bdí nad veřejnými financemi dále, jeho kolegové z vlády přišli se spásným nápadem, jak mu jeho břímě ulehčit a od jeho pokušení mu pomoci skrze zákon o střetu zájmů. Ten on však hlasitě odmítá a brání se proti tomuto neslíchanému podrazu zuby nehty co to jen jde. Poněvadž má však málo, dovolil si již i jaksi přivlastnit ministerstvo financí na věčné časy, když se vyjádřil v tom smyslu, že ministerstvo financí je jeho a byl by nerad, kdyby mu jej po volbách rozdrbaly jiné strany. Proč asi? Na to ať si každý odpoví sám, jak uzná za vhodné. Mě snad jen napadá, že co ten pán ze Slovenska jednou schvátí, nikdy víc už nenavrátí.
Jó, to v Americe jsou úplně jinde. Vítěz prezidentských voleb, se zmiňovaným ministrem tolik srovnávaný Donald Trump, totiž dle aktuálně.cz i ČT napsal:
"Odejdu ze svého byznysu, abych se mohl plně soustředit na vedení země a abych mohl učinit Ameriku opět velkou. Nejsem k tomu vázán zákonem, ale cítím, že je důležité, abych jako prezident nebyl žádným způsobem ve střetu zájmů."
No není ten král populistů Donald Trump frajer? Aniž by k tomu byl vyzván, aniž by jej k tomu nutil zákon, prohlásí, že skončí s byznysem. Ať už to myslel jakkoliv a ať už to dopadne, jak to dopadne, gesto je to krásné a u nás si o něm můžeme nechat jen zdát. Ještě použije oněch slov STŘET ZÁJMŮ, která před tím naším Trumpíkem nesmíte pomalu ani vyslovit, aby do ruda rozpálen nevybuchl zlostí. O nic jej však nežádám, ale v tom, co o sobě prohlašuje a jak chce zemi řídit, se od Trumpa až tak moc neliší. Jen tak porovnávám. A třebas by se chtěl pán ministr příště zamyslet, než se nad novým zákonem rozčílí a vzít si pro jednou příklad z někoho ze západu.
Některé byznysmany nepřesvědčíte, že si mají vybrat mezi politikou a podnikáním, i kdyby jste se na hlavu stavěli. Když se je pak pokusíte usměrnit zákonem, berou to jako podraz. Na druhou stranu najdou se i takoví, kteří s činností skončí, aniž by jim to ukládal zákon.
