Stala se snad republika součástí Babišova holdingu?

Vzpomínáte ještě, kterak před dvěma lety dorazily výsledky vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům v kauze Čapí hnízdo? Kterak Babišova administrativa zprávu tajila?Jak moc se bránila jejímu zveřejnění? A kterak po té až na nátlak médií a opozice zveřejnila "závěry zprávy OLAF," ačkoli se ve skutečnosti nejednalo o skutečnou zprávu OLAFu, nýbrž pouze o pár řádek z průvodního dopisu? Tato již odhalená blamáž ostatně doposud pod stejným titulkem visí na webu ministerstva financí.

Nevím, zda je víc skandální nebo nechutné, že je vláda jakožto státní aparát ochotna takto hanebně krýt a hájit jednoho mocného jedince překračujícího pravidla. Takto odporně mlžit kolem veřejných peněz, které nejsou vlastnictvím toto muže, i když si to asi myslí. Na mnoha místech světa by toto jednání bylo jistě považováno za naprosto skandální a nepřípustné. U nás je však posvěceno dominatní třetinou voličstva a ještě snad chápáno jako odvážný postoj jedince vůči zbytku Evropy, světa a snad i Boha či vesmíru, které se snad v jejich hlavách proti němu spikli. Jakoby u nás už tenkrát docházelo k plíživé privatizaci státu.

Dva roky uběhly jako voda a situace se opakuje. Nebo spíše pokračuje a odhaluje, v jaké krizi je vláda a stát. Jak kriticky je republika propojena s jediným mocným, jehož blaho je nám pomalu předkládáno div ne jako blaho nás všech. Sotva dorazil audit o Babišově střetu zájmů, přikolébá se ministrině pro místní rozvoj Dostálova s jakýmsi chlácholením, že o nic nejde, že audit stále ještě není definitvní. To ovšem okamžitě vyvrací odborníci na unijní dotace. A nejen oni. Dokonce i samotná Evropská komise se ozvala, že audit je skutečně finální. Pokud však ministrině, která zprávu nečetla a ani ji číst nehodlá (snad aby unikla bolestné pravdě o svém idolu), dýchá na mne opět ten zkažený dech jakési privatizace země.

A další kroky a vyjádření mi tento můj neblahý dojem jen potvrzují. Česká republika audit odmítá. Pro českou republiku není Evropská komise autoritou. My, jako republika se budeme hájit. Jenomže jaká je realita? To Andrej Babiš jeho osoby se týkající audit odmítá. To pro pana Babiše najednou není Evropská komise autoritou. A to jeho budeme jako republika hájit. Vždyť je nemyslitelné, aby se stát jako takový zabýval obhajobou jedince, který je usvědčován z podvodů a neoprávněného pobírání dotací. Dovedete si vůbec představit, že takto stát jedná v případě kteréhokoli jiného jedince, natož nedej Bože Kalouska či Bakaly? 

Problém je však v tom, že nevina Andreje Babiše je nám nyní předkládána pomalu jako náš národní zájem. Najednou se nejedná o peníze, které získalo jeho obchodní impérium. Najednou se jedná o veřejné finance daňových poplatníků. Najednou jsou z peněz na soukromé podnikání premiéra peníze nás všech. Peníze, o které nás nyní připraví ta zlá Evropská unie. Škoda že na to pan Babiš nemyslel, když si z těch samých peněz Penam stavěl novou linku na toastový chléb.

Nenakupuješ u Babiše? Jsi vlastizrádce!

Protože stát však netvoří jen vláda, ale i široké masy občanstva a tedy též voličstva, rozhodl jsem se vydat do těchto vln a na sociálních sítích se pustil do diskusí s ANOnisty svatého Andreje. A jak se ukázalo, nejen sekta Babišoých věrných v čele sátu je přesvědčena, že dobro tohoto byznysmena a rozkvět jeho impéria na úkor veřejných financí je dobrem nás všech. Obdobně na mne totiž působí i bečení z jeho ovčince. Dle svědků Babišových, se kterými diskutovat je jako přít se o dogmata té nejzatvrzelejší z církví, je Babišův prospěch skutečně našim národním zájmem a nepodporovat jej se rovná vlastizradě. Bez dotací bude muset Babiš zdražovat, zavírat firmy, propouštět a Bůh ví co všechno ještě. A vše nakonec odpyká prostý český občan. Na vině však není a nikdy nebude Andrej Babiš. Nene! Co na tom, že on neoprávněně čerpal dotace a kde kdo mu to říkal. Na vině jsou a budou vlastizrádní piráti.

Vlastizrádci však nejsou pouze piráti. A ani pouze ti, kdož premiéra nepodporují v jeho kauzách. Vlastizrádci jsou i spousty z vás. Stačí jen že primárně nekupujete či přímo bojkotujete výrobky z premiérova Agrofertu. Jaký mě čekal hnojomet obvinění z vlastizrady, když jsem se zmínil, že já mu určitě nic nesplatím, poněvadž jeho výrobky téměř nekupuji. Ó lidé pozor! Jedno mléko od Madety a už v tom jedete. A oni vám tu vlastizradu všichni ti propuštění jednou spočítají. To se nebojte. Jako by snad Madeta u nás zaměstnávala primárně Brity a ani jednoho Čecha nebo co. A to prosím o tom, že bych snad nakupoval mléčné výrobky od Madety,z mé strany nepadlo ani slovo.

Z uvedených diskusí jsem vskutku dostal nemilý pocit, jako bych snad povinen nakupovat jen a pouze výhradně produkty vzešlé z premiérova holdingu. Jsem povinen jej podporovat a pokud tak nečiním, pak se dopouštím vlastizrady. Jakoby snad republika byla na jeho obchodním impériu závislá, ba snad jeho nedílnou součástí a my všichni jeho zaměstnanci. Mám se snad začít bát provazu či kulky za vlastizradu, kdykoli si koupím chléb u místního pekaře? 

Po zdolání této diskuse, a vlastně i v jejím průběhu, se mi začalo dělat vskutku šoufl. Nejen ta, ale i výše zmíněné kroky a postoje vlády a státního aparátu ve mne však vyvolávají neblahý pocit jakési privatizace země. Státní úředníci pracují na obhajobě mocného jedince. Vláda jej kryje. A dle jeho voličstva jsme dokonce povinni jej podporovat a nakupovat výhradně u něj. Jakoby se republika stala nedílnou součástí jednoho holdingu, který jsme povinni za každou cenu podporovat. Je jedno, co se děje. Jaká špína na vůdce ještě vyplave. Naši jedinou povinností je stát za ním! Audit, střet zájmů, čapí hnízdo - problém za problémem. Vše se točí kolem mocného jedince. On, jeho voličstvo i státní aparát se však tváří, jako by jeho podpora a obhajoba měla být našim národním zájmem. Jeho blaho je blahem nás všech. Jeden Andrej, vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do holdingu sváže.