Páteční chvilka prasečí poezie

Coby samozvaný a jediný vůdce českého prasečáku jsem si dovolil pár svých rýmů-šúrýmů o událostech posledních měsíců, leč pro zachování slušnosti tohoto blogu najdeš tu a tam hvězdu v slovu. Však kokni, uvídíš a třeba pochopíš.

Víte jak se v Česku žije?
Je tam velká pandemie!
Evropa se před ním třese,
jak když Žižka řádil v lese,
ze všech stran je uzavřeno,
brzy bude promořeno,
a kdo z Čech by přišel kam,
pod zámkem bude ponechán.
 

Když potkáš Čecha - utíkej,
nikomu o tom neříkej,
muset budeš do karantény,
zem ta řízená je kr*****,
udělali z ráje mordor,
žít tam bude pěkný horor,
nezbude jim na chleba,
plánů jim však netřeba.

Kdo je vinen, přijít se snažíš?
Vždyť tam vládne soudruh Babiš!
Lidi prvně nechtěl strašit,
teď se diví, že nedaj se plašit,
že neberou ho vůbec vážně,
co on řekne - přijmou vlažně.
Nemá vůbec žádný plán,
národ osudu je ponechán.

Je to země ateistů,
práskač Babiš však prosí k Kristu,
prosí aby zázrak nastal,
by svatý Václav vojsko vyslal.
To spí kdesi v jedné hoře,
čeká až bude nejhůře,
nikdy však není hrozně tak,
by hrůz nepřišel větší mrak.

V Boha víru snad nyní vkládá,
důvěru ztrácí jeho vláda,
v ateistů zemí plné,
i Bůh víc důvěry míti bude.
Sliboval vládu odborníků,
místo té slet kur z všech kurníků,
vládne chaos, žádný řád,
virus s ním není kamarád.

Největší byl ovšem háček,
o zdraví starost měl zpěváček.
"Co mám dělat? Nemám páru!
Jak mám řídit tuhle káru?
Nejlepší bude pouze sedět,
kde my jsme, virus nebude vědět."
Adam Vojtěch dozpíval,
starý voják to za něj vzal...

Své poslání bere vážně,
rozhoduje přitom rázně,
nad zpěvákem se naparuje,
všem v zemi zpívat zakazuje,
do rukou to pevně bere,
na vlastní pravidla přitom se**,
nafotil ho přitom blesk,
jeho pleš už ztrácí lesk.

Do politiky nikdy nechtěl,
teďkom brečí: "Proč bych letěl?
Neudělal jsem žádnou chybu,
jen nezakryl jsem svoji hubu!"
Ve středu medaili mu dali,
ve čtvrtek z funkce odvolali,
toť novodobý Anton Špelec,
vyšehradský ostrostřelec.

Koryta držet se chtěl Prymula,
na to Babiš, že prý smůla,
Romčo, Romčo málo platný,
převezme to doktor Blatný.
Ten před lety ještě psal,
aby Babiš odtud hnal,
však po nabídce koryta,
mu sloužit rychle klopýtá.

Toť proradnost hodná lišky,
vzpomínám si na Pelíšky,
a sebe hned se musím ptát,
kolik času mu tak dát?
Jeden měsíc? Nebo dva?
Mám se zeptat olova?
Jak dlouho se tam udrží?
Kdo to vlastně dneska tuší?

Řídit tohle ministerstvo,
bude vážně velké zvěrstvo,
jeden druhého tu rychle střídá,
národ čeká velká bída,
doktoři za vládu krvácí,
Schillerová dál utrácí,
a na zdravotnictví páni z hůry,
hrají si svou hru o trůny.

Bývá tomu bohužel tak,
když zemi vede estábák,
a není to žádná bžunda,
když prezident je rudá *****,
než dodat odvahy v době strachu,
úspěšným přeje hodně krachu.
Báli jste se islamistů?
Teď máte vládu populistů!

Zle tatíčku zle,
hloupost vládne zde,
nabubřelost a arogance,
národ čekají jenom kopance,
přijdou rány ze všech stran,
jak egyptských sedm ran!
Rád budeš ještě hlodat kost,
toť trest tvůj je za hloupost.

Za hloupost v níž jsi kdysi blouznil,
když skvadru tu jsi zemi zvolil,
když nepřemýšlel ty jsi příliš,
když modlou stal se ti tvůj Babiš.
Tak jsi se bál islamistů,
žes volil vládu populistů?
Dnes moribundus zemi souží,
brzy příjde bída s nouzí.

Jo, občane, je tomtu tak,
když zemi vládne estébák,
když za koblihu jednu pouhou,
prodáš zemi, jež byla chloubou,
jež mohla skvět se na výsluní.
Dnes na hradě žabák trůní,
a je mu z toho vesele,
do jaké jdem pr****.

Za Český prasečák kanec Napoleon