Nech medvěda žít!

Po útěku pražské mamby a procházce brněnského slona tady máme další zvířecí kauzu. Tentokrát jde však o návrat někoho, kdo zde byl po staletí doma. Místo radosti se však organizují manévry.

Už je to nějaký ten pátek, co se nám do Beskyd zatoulal medvěd. Počáteční nadšení jedinců z návratu této krásné šelmy do našich lesů však brzy vystřídalo rozhořčení nad snahou medvěda polapit a přesunout do ZOO. Odejmout jej z přírody a zavřít do zvířecího vězení jen pro jeho zvířecí přirozenost. Méďa je to však vykutálený a zatímco tzv. "ochránci přírody" na něj líčí pasti s jablky a medem, on se toulá jen deset kilometrů opodál. ČT pak píše: Medvěd nedbá na úmysl ochranářů ho odchytit a pohybuje se cca 10km od klece, jako by se snad jednalo o pronásledování nějakého zločince, který nedbá výzev kriminalistů. 

U všech svatých, lidi, je to medvěd. Opravdu jej budete nahánět jako nějakého zločince jen proto, že je to medvěd? Zjevně ano! Poněvadž po prvních nezdařených pokusech na odchyt už se volá po odstřelu, přičemž s honem má dle hejtmana Zlínského kraje pomoci policie, která by mohla zvíře vyhledat za pomoci termovize. Na sociálních sítích i ve veřejném prostoru se však Brumla těší nečekaně velké podpoře. "Méďo běž!" "Méďo nedej se!" píší lidé. Další pak postují GIF Mela Gibsona z filmu Statečné srdce s legendárním: "Freedom!"  Proto snad ani nepřekvapí, že takřka okamžitě po zveřejnění tohoto úmyslu, se na facebooku objevila anketa, dle jejichž výsledků by raději měli odpravit pana hatemana nežli nevinné zvíře. 

Nad čím však nepřestává rozum stát je to, v jaké společnosti a v jakém světě to žijeme. Na jednu stranu plundrujeme přírodu i tento svět. Z lesů si domů nosíme tuny hub i borůvek, jako by ty lesy patřili pouze nám. My se nacpeme, zvěř nechť pojde. Na druhou stranu se pak pozastavujeme na tím, že se zvířata z lesů motají kolem popelnic ve městech a na vesnicích.

Bojujeme za cirkusy bez zvířat. Máme zde ochranáře, kteří nám pro pár brouků a stébel trávy zakazují chodit mimo vyznačené trasy, s čímž se nedá nesouhlasit. V Jeseníkách se pro zachování původnosti krajiny bojuje s Borovicí kleč. Vrcholy jako Kněhyně a Stolová jsou v Beskydech nedostupné pro výskyt chráněných tetřevů. Jak nám ochránci důrazně oznamují: "Tetřev na rozdíl o vás nemá kam jít!" Ale jakmile se u nás objeví medvěd či vlk, tak je potřeba jej odpravit. Co je toto za ochránce přírody? Koho tady chrání? Přírodu, nebo přírodě největšího nepřítele - člověka? 

Milujeme přírodu. Bojujeme za návrat původních druhů zvěře i rostlin. Ale jakmile se objeví něco, co by nás mohlo kousnout, je třeba to odpravit. Pokud si někdo takový říká ochránce přírody, pak se může postavit po boku mlátičky Ondráčka oceněného coby bojovníka za svobodu a podat si s ním ruce. Takový ochránce je jen sobec, který si chce uzmout kus klidné přírody jen pro sebe. Aby si mohl přivonět k těm pár kytičkám, co si tam uchrání, ale jakmile má něco zuby, tak pryč s tím!

A já se táži, proč? Kam až chceme přírodu zatlačit? Medvěd zde byl doma po staletí a kdo žil v horách a lesích, věděl, že život je boj s přírodou. Nebyl zlenivělý a zpohodlnělý dobou a své si ohlídal. Na Slovensku žijí stovky medvědů a pokud se o nich dozvím, tak jen tak, že se na turistických sociálních sítích objeví záznam člověka procházejícího pár desítek metrů kolem něj. U nás se po dlouhé době objevil jeden jediný a my už snad víc jak týden sledujeme manévry v živém přenosu.

Lidičky, vzpamatujte se! Tahle planeta nepatří jen nám. Stromy i zvířata jsou zde doma a to dokonce víc než my. Jsou součástí přírody, ze které jsme vzešli i my a stali jsme se jejím největším nepřítelem. Rakovinou tohoto světa. Opravdu budeme zvěř trestat pro její přirozenost? 
Co takhle medvěda nechat žít a pamatovat si staré dobré: "Kdo se bojí, nesmí do lesa!"