Když propaganda během pár hodin zakulhá tolikrát, že ji přestane věřit i hlupák.

Když jedno a totéž médium zahlásí zprávu o událostech z předchozího dne pokaždé jinak, zajisté budou lidé této zprávě věřit. Co věřit, média jsou tak dokonalá, že nám dávají hned několik verzí a my sami si smíme vybrat, čemu věřit

O hnutí Pegida zjevně slyšel už každý. Schází se každé pondělí a účast na jejích pochodech roste, dá se říci, geometrickou řadou. Těchto pochodů se však neúčastní pouze Němci. Do Drážďan se na podporu hnutí sjíždí už i Češi, Poláci a dokonce i Slováci. Dle organizátorů se posledního pochodu mělo zúčastnit až 40 000 lidí. Média se v tomto čísle však až neuvěřitelně rozcházejí. A to nejen mezi sebou. Informace se mění z hodiny na hodinu.

Úplně poprvé se k nám informace o pondělním protestním shromáždění dostaly v úterý kolem šesté ráno. Měli jsme právě pauzu, já sledoval zprávy na internetu v telefonu a kolega si pustil ranní zprávy v televizi. Zrovna jsem dočetl článek, kde se psalo o pondělních protestech s účastí asi 40 000 osob. Krátce na to byla v televizi odvysílána reportáž z téže akce, avšak té už se účastnilo pouze 20 000 příznivců hnutí. O střetech s odpůrci hnutí nepadlo ani slovo. Pouze se reportéři zmínili o ojedinělých střetech s policií.

Den šel dále, my pracovali, a zhruba co hodinu jsme mohli o pondělním pochodu slyšet z rádia. Abych pravdu řekl, my se tímto vysíláním už jen bavili. Pokusím se nastínit, jak se asi informace měnily z hodiny na hodinu. Podotýkám, že po celou dobu jsme poslouchali jednu a tutéž stanici. Jinou totiž ani nenaladíme …

7:00 – Protestního pochodu Pegidy se zúčastnilo na 15 000 osob. Přítomno bylo i zhruba 5000 odpůrců.

8:00 – Počet příznivců i protestujících byl vyrovnaný.

9:00 – V Drážďanech opět protestovali příznivci hnutí Pegida. Počet odpůrců byl o něco nižší, než počet příznivců.

10:00 – V Drážďanech protestovalo zhruba 10 000 příznivců hnutí Pegida. Počet odpůrců byl zhruba stejný.

A aby to nebylo málo, tak potom přijde člověk domů, najede na české weby, a tam se hlásí opět počty v rozmezí 15 000 až 20 000 příznivců a 13 000 až 19 000 odpůrců.

No, lidičky, a teď mi řekněte, co si o tom má člověk myslet? Já netvrdím, že tam těch lidí bylo skutečně 40 000, to on si to každý velice rád přikreslí. Ale to, co předvedla spolehlivá média, jim na věrohodnosti opravdu nepřidalo. Vždyť to vysílali až následujícího dne, tak jak je možné, že se ta čísla a okolnosti natolik měnila? To to jako hlásili z jednotlivých ulic? To by pak součet těch 40 000 několikanásobně přesáhl. Záleželo snad na náladě hlasatele? Či si máme vybrat, které verzi chceme věřit? Nebo si to máme zprůměrovat? Jak říkám, my se jen smáli.