Končí se starý rok. Jaký byl? Jak se nám žilo? Čeho jsme dosáhli? A co vše jsme zpackali a nebo naopak nepodělali?
Končí rok 2017 a jedno je dnes již víc než jasné. Dobrým mravům, morálce a pravidlům již nadobro odzvonilo. Prezident si máchá holí na premiéra jak bača valaškou v putice a nic si nedělá z pravidel a dobrých mravů. Naopak vyzdvihuje pijanství a varuje, že kdo nepije, dopadne jako Hitler. Stejně tak doporučuje společnosti začít kouřit těsně před třicítkou a básní a o přínosných dopadech kouření. Ten by si byl schopný připálit i v muničním skladě.
Prezident nedbá rozhodnutí soudu a spolu s novopečeným premiérem si dělá z ústavy toaletní papír. Oba se vysmívají společnosti a jakákoli pravidla mají u zandele. Lež je jen jiný názor. Novináři nepřátelé. Jak pak však má společnost brát zákony a státní aparát vážně, pokud z nich mají samotní nejvyšší ústavní činitelé vítr? Oni jsou nedotknutelní a téměř svatí. Všichni ostatní proti nim vedou jen ustavičnou kampaň.
Ačkoli je prezident stále podobnější imperátorovi Darth Sidiousovi neboli Palpatinimu, na dalších pět let se cítí. Je přeci v nejlepší kondici.
A ačkoli nevede vůbec žádnou kampaň, jeho bilboardy hyzdí ulice, kde se jen podívám. K tomu se mu dostává nevídaného prostoru tam, kde mu nehrozí pražádný střet s názorovými oponenty. Zbabělost! Ale raději do toho nebudeme více zabrušovat.
Co dále se událo v naší republice. Volby vyhrál koblihář žalující na korupci, sám stíhaný policií pro podvod a ačkoli volá po zrušení imunity pro politiky, sám se tetelí blahem a vysmívá společnosti, že on je jí chráněn. Zrušme imunitu všem, mi však ne. Zkuste si mně stíhat nebo na mne sáhnout. Jde jen o kampaň matrixu, jehož jsem sám nedílnou součástí. Teď už vlastně hlavou samotnou. Byl jsem zvolen. Jakýkoli krok proti mým protiprávním činům a vyčůranosti by byl fackou do tváře mých voličů. Jsem pan nedotknutelný!
Jak sám řekl, padesát procent obyvatel země si jej přeje za premiéra. No nevim no. Volební účast byla nějakých šedesát procent a ani ne třetina voličů mu svěřila svůj hlas. Ale v počtech pana Babiše nám vychází padesát procent obyvatel. Jestli ona se ta jeho účetní neučila počtům právě u něj. To by byla, jak sám pravil, opravdu chudinka.
S naším novým premiérem je to však jeden paradox za druhým. To máte například tak, když jednáte o vládě s komunisty a pak si jdete s klidným svědomím položit věnec na Národní.
A dalo by se pokračovat ...
Ale nechme téhle zbytečné a ustavičné kampaně. Pojďme dál. Ovčáček dále pátrá po domnělém intelektuálním přešlapu Ferdinanda Peroutky, zvířata neumírají ale chcípnou nebo pojdou a v parlamentě usedá migrant extremista varující před migranty extremisty. Konkurence je hold svinstvo. Vydává tak stejně primitivní hry, jako jeho primitivní předchůdci...
... a svůj neústupný a hrdý boj za české tradice a kulturu vede všemi možnými prostředky. Například vedením největšího japashopu v Česku, Provozováním kurzů japonské kuchyně nebo otevíráním japonských restaurací. Bravo Tomio. Je vidět, že svůj boj myslíš opravdu vážně.
Ale on ten parlament nyní bude stejně plný exotů, tak proč se zanedbávat párkem trollů těžících z lidského strachu a hlouposti.
Člověk už ani neví zda se smát nebo brečet. Pohleďme tedy do světa a shrňme si to krátkou, chytlavou a opravdu výstižnou písní....
Nu, tak snad bude ten příští rok lepší. Všem vám ho ze srdce přeji. Je sice krásné být světovým unikátem, ale co je moc, to je moc.
