Za hanobení prezidenta až rok vězení, napadlo naše nejdemokratičtěji smýšlející poslance v čele s KSČM, ČSSD a ANO. Nebylo to tady už jednou? A neměl by se prezident chovat tak, aby nebyl důvod jej hanobit?
Tak jsme stabilizaci společnosti dle čínského vzoru zase o krok blíže. Přes šest desítek poslanců nadbíhajících prezidentu Zemanovi přišlo se skvělým nápadem. Navrhují vrátit do trestního zákoníku čin hanobení prezidenta republiky (zdroj). Za urážku nejvznešenějšího z nejvznešenějších, ale i jeho případných následovníků, tak může hrozit až rok vězení. Nemějme však obavy. Jde jen o výchovné opatření. Tož, co se zavede dále? Výchovné tábory a střediska pro převýchovu?
Spíše mě napadá, zda by se pan prezident neměl chovat tak, aby nebyl důvod jej hanobit. To znamená, aby skutečně vystupoval jako státník. A aby reprezentoval. Aby se vyjadřoval věcně a slušně. Aby spojoval společnost. Ne rozděloval! Neškatulkoval a nevytvářel obraz vnitřních nepřátel. Aby sám neurážel polovinu občanů této republiky svými výroky. Nelhal! Naučil se omlouvat. Aby nezpůsoboval trapasy všude, kde se jen hne. Zkrátka a dobře by měl pana prezidenta někdo naučit slušnému chování a vystupování. Je-li však nevychovatelným hulvátem, pak by měl posoudit, zda se pro takovou funkci skutečně hodí. Přeci jen jde především o reprezentativní funkci.
V opačném případě mi prosím objasněte, jak posoudit, zda pomlouvám a urážím, nebo pouze konstatuji fakta a ukazuji na proběhlé skutečnosti. Pokud prezident zamíří na ruskou ambasádu a tam se zcela prokazatelně zlije pod obraz, můžu se o tom zmínit? Pokud někam zamíří a udělá tam ostudu, trapas, můžu na to poukázat? Pokud se bude v televizi nebo v rozhlase vyjadřovat jak to hovado boží, je vina na mé straně, nebo na straně prezidenta? Mám jeho výstřelky jen mlčky přecházet, zatímco on se bude opírat do novinářů či svých oponentů, kteří zatím ještě mají právo na svůj názor. Nebo musím prostě jen držet hubu a krok a mlčky souhlasit?
Ale je mi jasné, že vyznavači Zemanova kultu tento zákon s potleskem uvítají. Těm svoboda slova nic neříká. Jiný názor nesnesou. Své oponenty by nejraději pozavírali či vyhnali za hranice země. Vždyť kdo nesouhlasí s prezidentem vzešlého z vůle větší části lidu, je vlastizrádcem.
Proto snad ani nepřekvapí, kdo s tímto skvělým nápadem přišel a u koho má největší podporu. No samozřejmě s ním přišli komunisti. Kdo taky jiný. Což však některé překvapuje, velkou podporu má i u sociálních demokratů. Já se ani nedivím. Demokraty tvoří opět jen polovina strany. A podpořit jej samozřejmě neváhali ani někteří z Babišových Autokratismu Nakloněných Občanů z ANO a nějaký ten Pat a Mat od Úsvitu.
Demokracie vždy umírala za velikého potlesku většiny. A tak se nebude co divit, že i dnes bude většina nadšeně tleskat, když naší demokracii odzvoní již rozeznívající se umíráček.
