Skvělý článek, film ztraceni v Mnichově by měl vidět každý.

Sebral jste mi vítr z plachet, chtěl jsem napsat druhý díl blogu Mnichovská dohoda mýty a skutečnost, ale předběhl jste mne. Poznámka Jak by nám SSSR pomohl, když jsme neměli společné hranice.

Těžko

ach ta čeština, ach ty pravopisné hrubky, i - y Vám nic neříká, viďte autore!!!

otázka zní, jste Vy vůbec Čech, máte vůbec alespoň českou základku?

a ten obsah? beztvará směska bez barvy, chuti a zápachu...

Mám 4 hodiny volného času denně a dát do hromady všechny ty sesbírané zápisky dalo trošku fušku. K tomu mi začala opět vynechávat klávesnice a vzhledem k tomu, že každý druhý článek zde musím psát na dvakrát, poněvadž od všech zlepšení tady na blogu se mi už párkrát sesunul text nebo vůbec neuložil, tak do toho po dokončení nechci ani příliš vrtat. ... A i mistr tesař se někdy utne

Autore jste kecka. Muj blizky pribuzny byl "u toho" a s Benesem se dobre znali. Prosim, nerozsirujte bludy. Mame v soucasne dobe dost starosti.

Klidně můžete můj text krůček po krůčku rozebrat

Máme všichni jeden JEDINÝ problém. Už se to stalo a my s tím už nic nenaděláme. Všichni, kteří Mnichov zavinili, už nežijí a tudíž už nevydají svědectví.

Přemýšlejme raději nad dneškem a zítřkem, máme problémů víc než dost.

"Národ, který nezná své vlastní dějiny, je nucen je prožít znovu" ;-)

Ti co na jednu stranu brečí nad Mnichovem, a na druhé hájí sovětskou okupaci Pobaltí, jsou nedůvěryhodní pokrytci.

No pokud to má být mířeno na mě, zajímalo by mě, co Vás k těmto závěrům vede. A taktéž mě napadá otázka, jak to souvisí s mým pohledem na Mnichov

Člověka až mrazí s jakou lehkostí lze měnit dějiny. Jak jednoduše lze ze zrady vytvořit dobrý úmysl, který nebyl pochopen. Tu se vytáhne nějaký článek či myšlenka, jindy kniha nějakého pseudohistorika.

Naše společnost se s tímto potýká celou svou historii. Ti, co to s národem mysleli dobře se po létech stávají zrádci a ze zbabělců a vrahů se po pár desetiletí stávají bojovníci za svobodu. Stavějí se památníky jen proto, aby se po letech potichu odmontovaly. Krásným vzorkem je má rodná obec, která po Mnichovu připadla Německu.

Statkáři za první republiky, kteří se s místními Němci zdravili hajlováním, aby jejich děti oslavovaly příjezd rudé armády a vodily ruské bojovníky po vesnici a přemlouvaly místní děvčata k hrátkám s osvoboditeli. Po 48 se z nich stali komunisti a z jejich vnuků jsou po 89 velcí podnikatelé. Tento národ je prostě určen k vyhynutí.

Tenhle svět se řítí do záhuby už asi deset tisíc let, podle některých, a ono pořád nic. Čímpak to asi bude?

Češi by se také měli zamyslet nad tím, proč velká část obyvatel Československa tento stát odmítala (Maďaři, Němci, Poláci, a poměrně dost Slováků). Proč byla Slovákům daná autonomie až teprve v říjnu 1938 po mnichovské dohodě. Proč se s Němci nejednalo dřív atd?

Celý Váš článek mi připadá jako zoufalá snaha obhájit Beneše. Nepřinášíte žádná nová fakta, jen alternativní výklad založený na přání. Když to kapku přeženu, mohl bych stejně fabulovat, že Hitler se jen snažil sjednotit svět a to co dělal, dělal se sebezapřením a za účelem vyššího cíle, světa sjednocenného v míru a harmonii. Při tajných jednáních hodlal udělat multikultní stát bez hranic, kde by lidé neutíkali z Afriky do Evropy, ale v rámci volného pohybu po celém světě by každý mohl žít kde chce. Jen mu to kazili někteří jeho pomahači, kterých se hodlal po válce zbavit

Kecy. Svůj výklad (ano je to jeho vidění a někdo jiný dá k diskuzi jiné; to je v pořádku) autor opírá o doložitelná fakta, která v článku cituje. To, že je propojuje za pomoci jisté míry fantazie, je u historiků v určité míře běžné.

Nikomu nic nebrání některá jeho tvrzení "rozbít" za použití jiných citací a ověřitelných faktů.

Uvědomte si, že "oficiální" historický názor na Mnichov vznikal podobně. Ten dobový nemá cenu rozebírat. Ten vznikal pod vlivem emocí a nedostatku všech informací.

Tak nakonec by se mohl udělat i závěr, že to Chamberlain s Daladierem podepsali z toho důvodu, že to tak navrhnul sám Beneš, a ještě k tomu o tom taktně pomlčeli, i když poté byli (a ještě stále jsou) českým lidem považováni za zrádce.

Dále byly též všechny ty ozbrojené boje v pohraničí mezi čechy a němci ve druhé polovině září celkem zbytečné, když už to vlastně bylo všechno domluvené, jen se to nesmělo říct nahlas.

Já nevím, mě tato nová verze nějak moc v dobrém neinspiruje, naopak, mám z toho teď spíše pocit ještě horší.

Je otázkou, jak by naši spojenci nakonec zareagovali, kdyby předání pohraničí Beneš sám nenavrhnul. Možná by ta dohoda všemi čtyřmi mocnostmi podepsána vůbec nebyla, pak by byl za případnou agresi odpovědný výhradně Hitler.

Ty případné sondážní a naprosto neoficiální rozhovory nemohly mít žádný praktický dopad. Beneš by se pouze dotázal, jak by Západ reagoval na územní ústupky, které však neoslabovaly obranyschopnost ČSR, tedy nevydávaly pohraniční opevnění. Co s neloajálním obyvatelstvem?

Někteří z vás zde mluví o tom, že se mělo bojovat a nepřijímat Mnichov. Jenže vést válku za situace, kdy Československo nebylo stabilním státem, byla čilá zoufalost. Mluví se o tom, že Němci se Sudet rozbíjeli Československo. Mlčí se ale o tom, že stejnou měrou to dělali Slováci. Například, když Němci ze Sudet začali v parlamentu zpívat na protest německou hymnu, Slováci je odměnili potleskem a začali zpívat " Hej slované " Vznášeli stejné požadavky na sebeurčení jako Němci ze Sudet. Třeba rodina K. Čapka se musela ze Slovenska vrátit do Čech, protože jim Slováci rozbíjeli okna. Přitom otec Čapek byla na Slovensku lékař, léčil skoro zdarmo a stejně se vděku nedočkal. Těch lidí co utíkalo ze Slovenska bylo strašně mnoho. Slováci je vyháněli a stejně tak vyháněli naše studenty. Takže za této situace vést válku bylo nemožné.

Na Slovensku se nejednalo o nějaký masový odpor, bylo dost slovenských politických předáků, kteří by to dokázali zvládnout, slovenští vojáci narukovali, nikdo tomu nepřekážel, ale cítilo se, že se celý stát hroutí a to dává takovým živlům sílu a znejisťuje ty ostatní.