Svatý Augustin - hledání na druhou

Učitel, sektář, zbloudilec, pastýř, hříšník, světec.... Desítky jmen by mohl dostat autor tisíců slov - svatý Augustin z Hippo. Jedno z jeho děl - Vyznání - bylo dokonce vyhlášeno mezi deseti knihami klíčovými pro vývoj naší civilizace. Příští čtvrtek to bude 1621 let, co ve svých třiatřiceti letech v Miláně přijal křest z rukou biskupa Ambrože.

Stalo se už pravidlem, že připomínkou této nejvýznačnější z Augustinových konverzí, je Augustiniánský týden v pražském klášteře Řádu sv. Augustina na Malé Straně. V klášterním refektáři se tam už podesáté chystá série zajímavých přednášek, jejichž vrcholem bude čtvrteční Slavná mše svatá.

A proč tam vlastně přijít? Třeba proto, že v dnešním světě přeplněném lidmi, kteří hledají své místo, je Augustin vlastně patronem všech bloudících. On sám hledal pravdu a odpovědi na své otázky až do své smrti. Vždyť jeho nejvroucnější modlitbou je výkřik: "Bože, dej mi sílu poznat sebe, abych mohl poznat Tebe!"

O jeho vlastním bloudění nejlépe vypovídají již zmíněná Vyznání (Confessiones), v nichž popisuje svou cestu k poznání Boha. A i když se Augustin narodil roku 354 v africkém Thagasté, jeho příběh ani po tolika staletích neztratil nic ze své aktuálnosti. Prožívat ho může zrovna někdo těsně vedle Vás. Někdo, kdo rozhodně ani na třetí pohled nevypadá jako světec "in potensa".

Syn rodičů nestejné víry (otec spíše pohanem ze zvyku, matka naopak velmi zbožná křesťanka), v mládí členem party, která měla na triku nejednu lumpárnu (třeba i nějakou tu krádež), talentovaný, ale poněkud nedbalý, velmi rychle podlehnuvší tělesným svodům života (v 17 letech se stal otcem). Otce, který se pro jeho vzdělání zadlužil, ve svých vzpomínkách okázale ignoruje, matce se pro její víru vysmívá. Devět let členem sekty, v níž nakonec zůstával z pouhého alibismu a možná i trochy prospěchářství (manichejské známosti mu v Římě i v Miláně pomohli zajistit obživu).

Kolik podobných lidí by si vysloužilo spíše Vaše pohrdání než obdiv. A přeci se k jeho odkazu dnes hrdě hlásí všichni křesťané. Proč? Právě pro to jeho velké a nepokojné srdce, které jej mocně hnalo z místa na místo. Pro jeho touhu po poznání pravdy, kterou začala naplňovat až víra v Boha trojjediného. Pro sílu víry a prožitku, který jej zasáhl a o který se s námi i přes tisícileté vzdálenosti dokáže podělit. Ostatně, posuďte sami. Vaše první setkání s Augustinem může přijít hned v pondělí.