Když si bolševik podá ruku s nacistou...
Že mi nevěříte? Že trochu přeháním? No...přiznávám, že trochu provokuji, ale jen maličko. Spíš jen stavím fakta do ostřejšího světla, abych donutil čtenáře přemýšlet. Protože některé pravdivé věci v debatách plných prvoplánových a hloupých odsudků zanikají a tak je potřeba na ně upozornit důrazněji.
Každopádně, abych vysvětlil titulek a perex a vyhnul se obviněním, že si vymýšlím, nabízím dva příběhy. Dva obyčejné příběhy, které se mohly odehrávat i nedaleko Vás. Jen třeba s jinými jmény a za trochu jiných okolností. Ale se stejným výsledkem, kde na jedné straně je triumfující bestie a na druhé oběť beze zbraní a možnosti se bránit.
Ženy sice mají přednost, ale v historii platí zejména osa časová a tak začneme na jihu Čech v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. Pokud budete v pozemkových knihách pátrat po vlastníku pozemků druhdy patřících tomuto klášteru narazíte na jméno, které chutná slzami - Adolf Hitler. Nevěříte? Tak čtěte dál tady.
Také druhý příběh, kterým hodlám podložit perex tohoto zápisu, v sobě skrývá netušenou, leč o to tragičtější zápletku. Ostatně, co jiného čekat od textu, který začíná slovy: "Představte si, že zrovna splatíte dům a po návratu z banky vás u dveří čeká státní policie, která vám nezúčastněně sdělí, že je váš dům zestátněn a máte předat všechny klíče. Přesně tak se to stalo Školským sestrám sv. Františka v padesátých letech. Přišly o své gymnázium v Korunní ulici právě ve chvíli, kdy jej zaplatily." Jak jejich příběh pokračoval, si můžete přečíst tady.
Nejen tyto příběhy, ale i mnohé další informace najdete na webu, který se přímo věnuje problematice narovnání vztahu mezi českým státem a církvemi. A třeba tam najdete i odpověď na vlastní otázku, proč je potřeba vrátit, co bylo ukradeno.
A pokud vám to nebude stačit, podívejte se sem. Tady snad konečně pochopíte, že vrácený majetek a peníze, které by zákonem o narovnání vztahů církve získaly, rozhodně nepřijdou vniveč.
Jan Dvořák
Stávka jako cesta vybraných jednotlivců k moci
Kolik znáte chudých lidí? Takových, kteří nemají televizi či mobilní telefon, bydlí s celou rodinou v jedné místnosti a nebýt práce všech jejích členů od útlého dětského věku nemají co jíst. Případně takových, kteří jsou kvůli finančně nedostupné zdravotní péči nuceni jíst jen kaše a léčit se bylinkami. Že nikoho takového neznáte? Nedivte se... V České republice nejsou, ale pomalu začínají být v jižních státech Evropy. Jestli chcete, aby byli i u nás, pak v pondělí tleskejte odborářům.
Jan Dvořák
Nikdy nesklidíš to, co jsi nezasel
Rána pěstí není argument, ale projev neskutečného zoufalství či absolutní hlouposti. K násilí se lidé však uchylují většinou po nějakém předchozím impulsu či provokaci. A pak je otázka, zda nesklidil pan místopředseda jen malý kousek toho, co dnes a denně sám se svými spolustraníky zasévá?
Jan Dvořák
Kdo by neznal Neználka? Kdo by neznal Mein Kampf?
Jel jsem z práce po eskalátorech a oči mi padly na jeden z kolem pověšených reklamních rámečků. Povědomý obrázek, logo nakladatelství a výrazná, do očí bijící otázka: "Kdo by neznal Neználka?" Týden jsem kolem jezdil a nevěřil vlastním očím. Koupil by rozumný člověk dítěti jed obalený v čokoládě?
Jan Dvořák
Díky za návštěvu Svatý Otče...
...aneb psi štěkají a karavana táhne dál. Končí tři dny, jejichž význam většina české společnosti jen těžko docení. Pro Čechy zblblé marxistickou výchovou bude katolická církev a její první biskup už asi navěky odsouzeníhodným zločinným spolčením. Ale stejně jako při mezistátních fotbalových zápasech je každý Čech trenérem, nyní platí: "Co Čech, to teolog". A co na tom, že z Bible zná jen Stvoření světa od Jeana Effela.
Jan Dvořák
Sonet, který u nás (bohužel) nepřestal platit
"Po smrti křičím tím vším unaven," sténá William Shakespeare v sonetu číslo 66 (v překladu Jaroslava Vrchlického). Svá slova psal v době alžbětinské, ale kdyby se probudil dnes a chvíli pozoroval místní politickou scénu, asi by dokonce řval. I já chci řvát, bohužel mám jen jeden hlas. Protože to, co předvádí v posledních dnech a týdnech předseda ČSSD už je za každou hranicí, kterou si slušný člověk v rámci tolerance může zvolit.
Další články autora |
Patrik Hartl odstupuje ze StarDance, vrátí se Lucie Vondráčková
Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje...
Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo
Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...
Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi
S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...
Řidiči zkoušejí novou fintu, jak neplatit za parkování. Přestupek, varuje policie
Na internetu se v poslední době značně rozšířila nabídka automatických parkovacích hodin, které...
Došly nám síly. Česká specialistka na cupcaky zavírá svůj obchod
Lenka Hnidáková, průkopnice cupcaků v Česku a autorka dvou knih o těchto dezertech, zavírá svůj...
Velký skok pro lidstvo až v roce 2027. NASA odložila návrat astronautů na Měsíc
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek oznámil, že s návratem svých...
Kaňka na Trumpově úspěchu? Ve Sněmovně reprezentantů bude muset bojovat
Po volbách ovládneme celý Kongres a Donaldu Trumpovi v cestě k absolutní nadvládě nad Amerikou už...
V ulicích Tbilisi před parlamentem znovu vzplály ohně. Policie přitvrdila represe
Tisíce lidí v Tbilisi ve čtvrtek večer znovu vyšly do ulic na protest proti oznámení vládnoucí...
Jourová získala ocenění Women of Europe. Ženy umí řídit Evropu, reagovala
Již po osmé se ve čtvrtek večer v Bruselu udílely ceny Women of Europe, které vyzdvihují mimořádné...
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2145x
Paracelsus
PS: Ano je to pseudonym, přišlo mi zmatečné používat své občanské jméno, když vrchní admin se jmenuje stejně. A navíc, od mé registrace tu přibyl další jmenovec.