Rozevřená minulost

  Tak se jmenuje moje autobiografie, kterou jsem vydal vlastním nákladem a vyšla z tiskárny právě dnes. Zaznamenává výrazné události mého života. Začíná slovy, kterými vysvětluji své pohnutky. Zde jsou:  

  Psal jsem tuto knížku jako své paměti, protože si myslím, že by čtenáři, kterým se dostane do ruky, měli vědět, jak to všechno bylo, co jsem prožil, jaké jsem udělal chyby a mohli se jich třeba vyvarovat. Napsal jsem ji také jako obžalobu doby a jejích tvůrců. Literární kritiky předem prosím o laskavé přimhouření oka. Nejsem spisovatel. Ze stejného důvodu prosím i čtenáře o laskavé pochopení.

Říkává se, že si lidé ze svého života pamatují jen pěkné události a na ty ošklivé zapomínají. U mne tomu tak není. Zřejmě jsem ty hezké prožíval jako samozřejmost a neutkvěly mi tak v paměti. Se zlými, a se svými chybami, se pokouším vyrovnat v této knížce.

Vyhnul jsem se popisu své vnitřní reakce, svých pocitů úzkostí a neštěstí v dané chvíli. To nechávám na čtenáři. Ať si to prožije, jak by se sám cítil, kdyby byl v mé kůži.

Nezapomněl jsem na dobré lidi, s nimiž se naše rodina potkala. Těm, na jejichž jména si nevzpomínám, se za to omlouvám, ale zůstali v mém srdci.