Mistrovství světa ve fotbale mě přivedlo ke vzpomínkám na mládí. Dovolte, abych se o ně podělil i když jsem fotbal hrál jen jako kluk na škvárovém hřišti.
Pocházím ze slovenské Žiliny a po válce, až do 50. let jsme s bratrem chodili hrát na škvárové tréninkové fotbalové hřiště, které bylo vedle stadionu. A také jsme se chodili dívat na fotbalová utkání žilinských fotbalistů. Z té doby si pamatuji, že se hrálo systémem 1-2-3-5, tedy jeden brankář – jako dnes, ale dva obránci, tři v záloze a pět útočníků. Tenkrát šlo mužstvu o to, aby dalo soupeři co nejvíce gólů. Byl to útočný fotbal. Na rozdíl ode dneška jim šlo o výhru s nejvíce góly. Dnešním hráčům jde především o to, aby nedostali gól. A tak hrají systémem 1 brankář, 4 nebo 5 v obraně, dále tři nebo čtyři v záloze a většinou pouze jeden v útoku. A na toho chudáka je připravených čtyři až pět obránců. A když dát gól, tak jeden (to jim stačí) a pak už jen bránit a bránit. Tenkrát se hrálo dopředu, na soupeřovu branku, dnes se hraje ze strany na stranu a nejraději na vlastní polovině. Divák ani nepochopí, proč si míč podávají ze strany na stranu, jeden druhému a zase zpět, jako kdyby měli zakázáno jít dopředu. Pamatuji se, jako tomu bylo před čtyřmi roky 7:1 Německo – Brazílie. To byl nezapomenutelný zápas. Takový se už dnes nevidí.
Pamatuji také, že za výhru byly dva body, za nerozhodný výsledek byl jeden bod. Pak to FIFA změnila a stanovila tři body za výhru a za remízu zůstal jeden. Ale stále mi nejde do hlavy, proč obě mužstva dostanou za výsledek 0 : 0 po jednom bodu. Proč? Vždyť nic, kromě bezvýsledného pobíhání po hřišti, nepředvedli, žádný gól nedali. Pochopím, že po výsledcích 1 : 1 nebo 2 : 2 atd. dostanou po bodu. Ale proč za nulový výsledek na obou stranách? Za co? To nemá logiku. Ale vede to k chytračení, protože mnohdy jim k dobrému umístění stačí pouze jeden bod. Ale divák je zklamaný, protože viděl jen pobíhání … Už to není ten starý dobrý fotbal.
