- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když 21. srpna 1968 přišla sovětská vojska a na Václavském náměstí se kolem tanků vytvořily diskutující hloučky Pražanů, kteří se snažili přesvědčit sovětské vojáky, že jejich přítomnost není nutná ani potřebná, zapojil jsem se také. Jednoho tankistu jsem se snažil přesvědčit, že tady není žádná kontrarevoluce, že tady nikdo nepáchá násilí ani převrat. Ten voják mi připadal tak trochu vzdělaný, ale jeho argument zněl, že se tady o kontrarevoluci snaží organizovaná skupina K 221. Chtěl jsem ho opravit a řekl jsem mu, že za prvé nejde o žádnou skupinu K 221, ale K 231. On ale trval na svém, že jde o K 221. Začal jsem mu tedy vykládat podrobněji, že jde o organizaci bývalých vězňů, radši jsem nepoužil slovo „politických“, kteří byli odsouzeni podle zákona, jenž měl číslo 231. Proto se nazývají Klub 231. On ale stále tvrdil, že jde o K 221. Dlouho jsem se snažil, než jsem pochopil, že zkrátka Sověti nepřemýšlejí, ani nejsou schopni přijmout argumenty a vysvětlení. Prostě jim někdo něco řekl s chybou a oni tomu uvěřili do smrti amen. Jednou provždy jsem je ten den intelektuálně odepsal.
Další články autora |