Psychicky narušený v pracovním procesu

Dělali jste někdy s bláznem? Nemyslím nějakého člověka, který je místním šaškem pro celý kolektiv a kudy chodí, tudy rozesmívá. Myslím opravdu patologického blázna, který by měl zřejmě navštívit psychiatra, ale z nějakých důvodů tak neučiní?

Představte si situaci, že přijímáte novou pracovnici. Ženu, asi 50 let, s počítačem umí, alespoň vstupní test vaší firmy zvládla bravurně a zdá se, že je to ta pravá právě pro vaši firmu. Přijmete ji, ale po pár dnech zjistíte, že všechno není až tak v úplném pořádku.

U této ženy se časem začne projevovat jistá odchylka v chování. Většinu pracovní doby je v pohodě, ale čas od času přijde jejích "pár minut", kdy do ní asi vstupuje "ta druhá", což jste ale u pohovoru nepoznali.
Zpočátku si pro sebe jen tak potichu brumlá. Později už celkem hlasitě posílá někoho do příslušných míst.
Stanou se tedy situace, kdy ji vysvětlujete - pro ni nový - pracovní postup a ona v klidu poslouchá a najednou vám řekne:
A dost už, já se tady nenechám buzerovat. To snad zvládnu, ne? Copak jsem úplně blbá?
Zamrkáte překvapeně očima a myslíte si své. Snažíte se jí tedy vysvětlovat dál a jaké překvapení? Ona klidně poslouchá váš další výklad.

Přijdou však ale dny, kdy rutinní práci už zvládne sama, takže si jí - pokud zrovna tuto činnost vykonává - nemusíte všímat. Vy si jí ale přesto všimnete. Protože po dvaceti minutách klidné práce se v ní "něco přepne" a začne:
"Drž hubu! Říkám ti drž hubu, ty krávo. Si, tyvole, myslíš, že ne? No to ti říkám, že jo teda!"
V práci se to samozřejmě rozkřikne, takže když dotyčná paní začne svůj monolog, všichni ostražitě poslouchají, protože tohle se v práci jen tak nezažije.
Mluví jakoby šeptem, ale slyšet to je.
"Zabiju vás. Všechny vás zabiju. A tu krávu tady taky. Ať si nemyslí, že ji vynechám. Kurva, neserte mě. Neserte mě!"

Šeptanda se samozřejmě dostane i na vyšší posty, takže šéf to má zatím jen z doslechu. Ale sám se stane svědkem, když provádí jakousi delegaci
z partnerské firmy (rozumějte - pánové v obleku), tato skupina pěti lidí stojí asi čtyři metry od dotyčné paní a ta začne svůj monolog:

"Co chtěj ty kurvy? Co tady ty kurvy chtěj? Se z nich poseru, kurva. To přece není možný. To není možný!"

Když pak zjistíte, že ten podlouhlý předmět, který dotyčná paní nosí každý den v kabelce do práce, není deštník, ale železná tyč, už se opravdu začnete mít na pozoru.

Byla by to diskriminace požadovat po kandidátech na pracovní post vyšetření, zda jsou duševně v pořádku?