Ach, ty trapné pozdravy

Znáte to, když nastoupíte v práci do výtahu, ve kterém už někdo je, vy pozdravíte Dobrý den, vyjedete dvě patra a odcházíte se slovy Na shledanou? Zde předkládám návrh, jak této trapné situaci předcházet.

Pokud už někoho toto fádní zdravení nebaví či dokonce otravuje, tomu navrhuji, aby se zaměstnanci v rámci firmy zdravili pojmenováním barev oblečení dotyčného nebo dotyčné, který už ve výtahu je.

Názorná ukázka:
Vstoupíte do výtahu (máte na sobě modré džíny a bílé triko s nápisem www.dot.com), ve kterém stojí žena v bílé halence, šedé sukni a bílých lodičkách. Vstoupíte tedy do výtahu a řeknete bílá, šedá, bílá.
Ona vám odpoví modrá, bílá. Bude-li slušně vychovaná, přidá i nápis na triku, tedy www tečka dot tečka kom. Pokud bude mluvit anglicky, odpoví samozřejmě blue, white, dablju dablju dablju dot dot dot kom. Na tuto situaci musíte být také připraveni.

Nebo:

Vstoupíte do výtahu (máte na sobě červené trenky s bílými lemy, bílé tílko a cvičky), ve kterém stojí žena, která má na sobě modré kalhotkové trenky, bílé tričko s krátkými rukávy a cvičky. Zde je situace mnohem jednodušší. Pozdravíte samozřejmě jako první, tedy bílá, modrá, bílá. Žena odpoví červená, bílá. Bude-li slušně vychovaná, zmíní i bílé lemy na vašich červených trenkách. Pokud vám to bude málo, můžete si společně zacvičit.

V případě, že vy nebo váš protějšek si nebude jistý, jakou barvu máte na sobě, je situace ještě jednodušší, protože o rozhovor je postaráno (budete řešit, jakou že barvu si to dneska dotyčný zvolil) a oba se tak vyhnete trapnému tichu.

Názorná ukázka:
Vstupujete do výtahu a nejste si jisti barvou košile vašeho spolupracovníka.
Vy: Khaki?
On: Ne.
Vy: Brčál?
On: Samá voda.
Vy: Šedozelená?
On: Přihořívá.
Vy: Tmavěšedozelená.
On: Hoří.

Sami vidíte, že k barvě se nakonec určitě doberete a zároveň si zahrajete jednu z nejoblíbenějších her vašeho dětství. Problém nastane tehdy, pokud slovo Hoří bude vyřčeno v momentě, když už vystupujete z výtahu a tam čeká firemní bezpečák, který má jasně dané příkazy pro případ, když od někoho slyší slovo Hoří.

Bezpečák se samozřejmě vrhne k nejbližšímu požárnímu hlásiči, pomocí kterého spustí alarm.

V takovém případě vás čeká zkouška ohněm. (oheň = peklo pro bezpečáka)

Na chodbách se totiž shromáždí všichni pracovníci z vaší firmy a to bude ta pravá prověrka pro vás, jak jste se naučili používat návrh nového a revolučního zdravení. Všichni kolegové, kteří se ten den ještě neviděli, se totiž začnou zdravit.

Neuslyšíte tedy nic jiného než:
Červená, bílá, modrá.
Zelená, bledězelená, světle zelená.
Hnědá, hnědá, černá.
Modrá, zelená, červená, černá (prokristapána, v takový kombinaci taky někdo chodí?)
Červená, oranžová, hnědá.
Bílá (zde se nejedná o pozdrav, ale o připomenutí, že vaši firmu dnes navštívila Lucie Bílá, která je také nucena chovat se dle bezpečnostních směrnic při požáru).
Modrá, černá, modrá.
Modrá, modrá, modrá.
Khaki?
Ne.
Brčál?
Ne. (dál už nic, neni čas)
Béžová, světle hnědá.
Žlutá, oranžová, červená, zelená, modrá, hnědá, černá (pardon, to jsou fixy v ruce jednoho z vašich kolegů)

A tak dále, a tak dále. A teď bude pouze na vás, jak se s nastalou situací poperete.

Pokud si netroufnete na určování barev, můžete nahlas říkat, co si o dotyčné nebo dotyčném opravdu myslíte a tato či tento se nesmí urazit.

Až tedy budete po svátcích nastupovat do výtahu, kde bude zase ta čůza, co vás neustále pomlouvá u toho nádhernýho frajera z obchodního, zkuste ji pozdravit například takto:

Blbá, blbá, pipina.

Jaká by asi byla její reakce?

U mužů se nemusí jednat o nadávky. Stačí například vyzkoušet osvědčené:
Tvoje, žena, včera, skvělý, dneska, znovu.