Pro všechny učitelé a rodiče, kterým na dětech opravdu záleží

Zhruba před dvěma týdny jsem se v Památníku Karla Čapka Na Strži začetla do knihy Život v době robotů aneb Jak udržet vládu nad AI a zachovat svět pro lidi (2024)

Autor Dalibor Vavruška knihu pojal, kromě třiašedesáti stránkového úvodu a pomyslného závěru (str. 155-198) jako velmi poutavý a skoro by se chtělo říct tematicky všeobjímající rozhovor starého filozofa a matematika Dalilea s mladým zvídavým chlapcem Tomášem.

Nad největší technologickou inovací, jakou kdy lidstvo vytvořilo se autor zamýšlí kriticky. Jako expert na IT, ze kterých se AI postupně vyvíjí, disponuje jistou základní kompetencí. Historická zkušenost, se kterou by se dalo porovnávat tu však chybí. Vavruška se tedy opírá o myšlenky některých významných osobností, které k tématu mají co říct nebo už řekly. Z těch současných je to např. britský filosof, psychiatr a neurovědec Ian McGilchrist, který se zabývá mozkovými hemisférami a koriguje některé starší výzkumy. Hlavní myšlenkou jmenovaného vědce je, že jak na individuální, tak na kolektivní úrovni jsme fixováni na levou hemisféru, což znamená, že svět se nám nezjevuje ve své celosti. Tématem hemisfér se Vavruška v knize podrobně nezabývá, jen z díla Iana McGilchrista správně vyvozuje, že se musíme rychle naučit uvádět obě hemisféry do potřebné součinnosti, abychom dokázali vnímat svět celostně a odpovídajícím způsobem reagovat na výzvy, kterým jako celá civilizace čelíme. Zjednodušeně to znamená, že musíme být ve vztahu k AI otevření, ale zároveň velmi obezřetní. No a pak jsou to Karel a Josef Čapkovi, kteří autora inspirovali svým humanismem, vizionářstvím a odmítáním revoučních změn ve prospěch postupných reforem. Několik důležitých názorů a postřehů obou bratrů autor v závěru knihy cituje. V knize je více myšlenek významných osobností. Vybrala jsem ty, které jsou mi nejbližší a trochu se v nich orientuju.

Rodiče by měli se svými dětmi na téma umělé inteligence (AI) rozmlouvat, klást si otázky a společně se pokoušet o hledání odpovědí. Kniha je úžasným pomocníkem pro takové opakované zamýšlení. Pokud se využije jako studijní materiál, člověk pronikne hlouběji do tématu a s ním spojených úvah, a to i za situace, že text je plný autorových i jiných hypotéz, často podávaných fiktivním způsobem.

Kreativní rozpracování knihy bych doporučila pro propojené předměty – výtvarná výchova, občanská nauka na druhém stupni základních škol. Před nějakou dobou jsem napsala projekt Umění pro život s využitím umělé inteligence (Psychologie Dnes, 2023), který by se dal pro takovou práci dobře využít. Chce to jen nadšené, otevřené a kriticky uvažující učitele v roli facilitátorů, kteří by měli chuť pustit se do takového pionýrského projektu za asistence AI.