Vzpomínka na třináctou srpnovou komnatu roku 2006...
Pro mě je druhý srpnový týden spojen - mimo jiné - i se vzpomínkami na rok 2006, kdy pro mě touhle dobou skončilo léto. Ležel jsem v nemocnici po úraze s useknutým prstem. Jistě uznáte, že pro kytaristu je to tak trochu problém a dost zásadní rána. Dělal jsem s tou hoblovkou tolikrát, udělal s ní tolik věcí...a táta říkal:"Bacha, nabrousil jsem to a zvednul trochu nože..."
Stačily dvě dvanáctihodinové noční v hotelu, kde jsem vydělával na desku "Lost And Found" a téměř nulový spánek a z práce rovnou na hoblování latí... Přiřezával jsem poslední (!!!) laťku a vtom mě doslova kopnul kůň... Byla to pecka. Držel jsem se za ruku a tušil, že to není jen tak. Bál jsem se podívat. Pak jsem zvednul ruku před obličej a naskytl se mi hrůzyplný výjev. Zíral jsem na useknutou rukavici i s prstem-respektive seseknutou část prstu s odhalenou bílou kostí. Panika... S krvácejícím prstem jsem zoufale hledal v pilinách useknutý kousek který byl pochopitelně rozemletý... No zkrátím to. Díky známé doktorce, která nám poradila kam zajet, jsem s prstem v puse odřídil převoz do Vinohradské nemocnice a využil kouzel plastické chirurgie. Paní doktorce Evě Leamerové vděčím za to, že dnes hraju na kytaru... Vymyslela to hezky. Na prstu mám kousek masa z dlaně na dlani kousek ze zápěstí... Ta bolest byla vedlejší. Podstatné bylo, že jsem chtěl hrát a neexistovalo nic, co bych nechtěl zkusit. V nemocnici jsem potkal lidi se kterými jsem se spřátelil. Byli jsme kolegové v utrpení a bojovníci na cestě k uzdravení...
Píšu o tom proto, že je s podivem, jak se Vám najednou vyčistí priority. Vše je najednou vedlejší, všechny "problémy" zmizí. jen se chcete uzdravit a mít to, co jste měli. Dostat se zpět tam, kde jste byli. Myslím, že jsem člověk s pokorou a s vděčností a skoro každý den děkuji za věci, které mám. Jedno z mých životních přísloví je, že člověk, který si neumí vážit a neuvědomuje si co už má nemůže být nikdy šťastný. Úraz se mi stal v době, kdy jsem už asi rok či dva znovu intenzivně nasával literaturu o filosofii a různá moudra zkušených, takže jsem si i v téhle tragédii dokázal najít něco pozitivního, i když to bylo zoufalé a těžké a sám jsem si na chvíli s tragikomickým patosem říkal Tříprsťák Jack... Vídám kolem sebe spousty lidí, kteří si nedokáží vážit toho co mají. I když, nikdo nejsme ze železa, a občas si postěžovat či postesknout je potřeba... Ale jen občas. Neměl by to být životní styl. A proto jsem rád i za tyhle tvrdé zkušenosti, které mě dovedly k tomu, že já to myslím umím a vážím si a jsem vděčný...
Uběhly dvě operace. 10.8. 2006 se stal úraz. V září jsem si zkusil zahrát jako host na večírku v Bondy baru a v říjnu jsem odehrál tříhodinové vystoupení. Bylo potřeba, aby živé maso do kterého se bořily struny ztvrdlo a ohrálo se... Jo, bolelo to docela dost... Ale já chtěl hrát... Výsledek se brzy dostavil...
Ano. Je fakt, že to není bez následků a že některé akordy mi dodnes dělají problém a že Eric Clapton ze mě asi nebude. Ale já to vlastně nepotřebuju. Jako vedlejší produkt jsem se naučil hrát některé obraty jinak, což hudbu vlastně obohatilo a paradoxně přineslo dobré věci. A moje připomenutí? Pokora, vážit si toho, co člověk má a vůle jít si za svým... To jsem si vzal z téhle zkušenosti, kdy se mi obrátil svět vzhůru nohama a já viděl, jak prodávám své milované kytary... Výsledkem bylo, že jsem si z nemocenské koupil kytaru, kterou jsem chtěl už před lety...a později dokončil desku Lost And Found, kde jsem nahrál většinu kytar, piano a podobně...
Znovu jsem si ten pocit vzdáleně připomněl letos, když jsem si při cvičení zlomil prst... Ze tří plánovaných týdnů bylo pět s dlahou na prstu levé ruky (sakra proč vždycky levá???)... No a co se stalo? Připomněl jsem si zase, že život nepočká a je potřeba žít dneškem a nečekat. Vymazat ze slovníku slova "až" a "někdy"... Koupil jsem si motorku, kterou jsem chtěl už 7 let (jsem totiž odmalička motorkář a od 9 do 20 jsem jezdil)... A od února, zima nezima, dlaha nedlaha jsem jezdil...
Snažil jsem se vzít si z toho pozitivní. Jasně, prst dodnes bolí a není to ještě ono. Naštípnutý kloub a poškozené vazy chtějí čas...ale je to lepší...
Naposled jsem si připomněl že nic tu není garantované, samozřejmé, náhlou smrtí Robina Williamse. Já s ním na pivo nechodil, nebyli jsme kámoši, přesto mě to rozesmutnilo. Ten chlapík měl v sobě cosi neskutečně vřelého a milého. A Dobrý Will Hunting (který odstartoval hvězdnou slávu jeho tvůrců, dvou snílků kamarádů Matta Damona a Bena Afflecka) je pro mě dost zásadní oblíbený film. Z výčtu těch Robinových by jich bylo mnoho...
Proto je vidno, že vše se může změnit ze dne na den a na nás je vážit si každé minuty štěstí kterou máme, pustit nesmysly z hlavy, být k sobě upřímní a věnovat pozornost svému vnitřnímu já, které je napojené na Vesmír, na tu naší Wikipedii, kterou máme jen tak jako dárek a jen je potřeba se na ní občas napojit... I když jako "kreativní umělec" (to je tedy označení :)) mám svoje démony, tak právě i oni mě paradoxně pomohli pochopit spoustu věcí a přivedli mě ke spoustě informací, vědění, a k tomu být vděčný"... A co tedy pak vlastně definuje to, zda jsou zlí či dobří?
A zase se můžeme zabývat sklenicí, která je buďto zpola prázdná nebo zpola plná... I když si občas postěžuju, je to nekonečný boj, trvalo to dlouho, ale dnes se snažím pokud možno o ten druhý pohled...
Takže toliko vzpomínky na srpen 2006, moje ponaučení a obohacení a já se chystám brzy na nahrávání další desky. Nechci působit jako guru, ale zkuste si na 10 minut vysadit, zavřít se do ticha a vzpomenout si na to, koho máte rádi, s kým máte to privilegium trávit a sdílet váš čas, tu nejcennější komoditu na tomhle světě. Protože já to často dělám a svého času si vážím a snažím se ho trávit smysluplně. Nevím, jak Vám ale mně vždycky to poznání skromnosti a vděčnosti udělá moc dobře a myslím, že na tom co dělám je to vidět... Snad to brzy potěší i Vás.
Mějte krásný den.
Jan Vytásek
Boby Championky, retro oteplováky a mír...
Oheň v krbu vesele praská. Zasněžená krajina vábí klidem a čas se zastavil. Moje relaxace a útěk po prosinci tradičně adresuje horskou vesnici s populací v řádu desítek, možná stovek.
Jan Vytásek
Slyšeli jste o Angelině? Aneb natáčení klipu part III.
Je zvláštní navazovat dílem III. na příspěvek, co jsem dopsal před bezmála před rokem. Psal jsem v něm detailně o vzniku videa "Angelina", které jsme točili v Motorkářském Doupěti Humpolec. A byla to story!
Jan Vytásek
Kuriózní žádost o ruku a dojetí na Staromáku
Kuriozní večer, jeden z mnoha, přesto zvláštní. Sedím ve svém oblíbeném Satelitu s kamarádem Jirkou, popíjíme Viléma. Silné pivo. V tom pípne smska.
Jan Vytásek
Klip na Lady M...malý vánoční zázrak
Úvod. Mohl bych to nazvat aneb "jak podvodnice vytvořila nechtěně dokonalý tým" a vůbec bych nepřeháněl... Je to velká, dlouhá story, o které napíšu podrobně později. Ve stručnosti, kdy se pokusím objem informací zkrátit z tisíce na deset, to zkusím vysvětlit.
Jan Vytásek
Jak jsme točili videoklip na Angelinu - part II.
Asi v půl osmé jsem se probudil. Naspal jsem 3 hodiny, ale adrenalin z připravovaného klipu a zodpovědnost "hlavního vedoucího", který má finální vizi, mě příjemně vytáhl z postele. Dychtivě jsem vykoukl z okna. Oddechl jsem si, s vírou, že přeci jen si někdo nahoře řekl:"Hele, už jsme ho zkoušeli dost, myslí to vážně, tak ho teda podpoříme", a poslal mi avízované slunečné počasí. Teď do sprchy, hezky prohřát, vydrbat, umýt hlavu, aby v klipu nebyl umaštěnej sedlák. Vyfoukat, obléct, sbalit a na snídani. Postupně se začali vyhrabávat i mí spolunocležníci. Šel jsem jako předvoj, trochu poklidil v místnosti u krbu, aby se neřeklo, že jsme byli hluční a ještě nechali bordel. A to už jsm potkal paní z penzionu, co nám šla dělat snídani.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici komplikuje od rána nehoda nákladního vozu a...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
PRODEJ RODINNÉHO DOMU 5+1 V OBCI RUŠINOV
Rušinov, okres Havlíčkův Brod
2 990 000 Kč
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 566x