Backstage blog - Duše nestárne

Stříhám, stříhám, stříhám... Můj dědeček notebook se vaří pod záplavou dat z kamer a mixů. Stříhám totiž záznam z našeho nedávného koncertu. Dělám na svém prvním DVD a mám z toho ohromnou radost. Ale je čas vypustit páru. Jedu v kuse už třetí den. (V reklamštině chci říct: "Sledujte moje webovky-audio a video bude brzy k dostání!!! :)")... Ale k tématu. Oblékám se a vyrážím na Klamovku do hospody "na jedno". Dosedám, a hospodská atmosféra okamžitě přináší nápady. Vytahuji papíry a píšu námět nové písničky...

Nedávno jsem rozepsal jednu s námětem refrénu, "Kdo je ta holka vedle mě"? Ne, to není šovinismus, že bych to nevěděl - to už se mi dlouho nestalo, už mi není 20. Ne. Dnes je to o tom vidět ve své slečně která stárne vedle vás tu svěží mladou holku do které jste se zamilovali. Myslím, že je to hezký námět, protože partner jistě vidí svou ženu jinak než ti ostatní. Pokud ho ona sama neodradí, může v ní stále vidět tu holku, nevnímat její vrásky a při pohledu do očí, které se nemění, vidět stále toho do koho se zamiloval.

Duše nestárne. A já doufám, že tuhle tklivou baladu brzy dopíšu... I když většina skladeb na novou desku je už uzavřená... Ale kdo ví...

V chlapských věcech si vybavuji Davida Kollera, který ve spojitosti vlastních padesátin říkal, že nedávno se bavil s Petrem Jandou a že duše nestárne. Petr mi křtil desku a v přátelském duchu jsme se setkávali i později a i když máme ne leccos jiné názory, můžu potvrdit, že je to v lecčems mladej kluk... A David je úžasná osobnost.

 

První pivo zasyčí, druhé je akorát a chci odejít. Výčepní mě ukecá na třetí. To je zlomové a mně se najednou nechce domů a mám zlobivou. Píšu a táhnu na Strahov. Legendární - alespoň pro mě - Bar 10 je stále stejný už od dob, co jsem tam chodil jako patnáctiletý rozervaný umělec zhýralec... Jen ten Absint už jsem tam nenašel. Asi je to dobře. Třeba by byl z Polska s Methylem, Pančodějem, benzínem, toluenem...čert ví co všechno do toho dnes míchaj'... Cestou slyším hudbu. V baru je párty studentské kapely. Oceňuji to nadšení a skvělou atmosféru. Chodím tam moc rád. Nenej, že to je místo, kde dostanete ve 3 ráno hranolky nebo smažák v housce nebo tousty za pár kaček - to by se můj oblíbený klasik Zdenda Pohlreich pominul nad tou kultůrou - ale na kolejích vládne mladická energie a je skvělé pozorovat a vědět, o čem se baví dnešní dvacátníci. Koneckonců dělí nás vlastně jedna dekáda. Kapela jede a její největší hodnotnou devizou je nadšení a právě ona mladická "nerozvážnost" a "nesoudnost". I když moje koncerty v 16 taky nebyly bůhvíjaké :)... Právě ta neotesanost a čistá amatéřina s nadějí a energií je paradoxně velmi inspirativní.

Ptám se na možnost hraní a barman mě odkazuje na chlapíka vedle mě. Znám ho. Jen vlasy má sem tam více šedé. Je to studentský guru - asi majitel baru - David. Je stále stejný. Pamatuji si ho ze svých náctiletých návštěv. Koleje znám tak trochu i "zevnitř", měl jsem tam onehdy "kamarádku"... Taky dělala na baru. Jmenovala se Pavlína, byla krásná, skvěle rostlá a vzpomínám na ní s láskou :)...

Představuji se a zjišťuji, že mě zná a pamatuje si mě... Uff. No, tak či onak mně bere vítr z plachet ujištěním, že studentské kapely mají své publikum - kamarády a že na méně známou kapelu nikdo nechodí. Ani na kolejích. Nicméně je souhlasný s nápadem a já prohazuji, že všechno se musí zkusit. Kdo ví. Třeba ukecám kluky a rozpálíme to na kolejích. Doupě, jó to je moje... Koneckonců Palo Habera ve svých třicátinách taky bodoval u mladších ne?

Odcházím na záchod, cestou zpět míjím Davida a táhnu do mrazivé noci. Domů to mám kousek, občas to jezdím na koloběžce... I když minule jsem najel na kaštan a hodil parádní masku - což mě naštěstí spíše rozesmálo. Ještě, že to bylo v noci a nikdo se nekoukal. To by se asi potrhal jak téměř dvoumetrový Vytásek dělá salto přes řidítka koloběžky, která pod ním není vidět...

Usínám, poslouchám mp3. V mysli mám obrázek Davida, který stárne spolu s Barem 10. Tolik času tráví mezi mladými a je tam doma. Stále fresh. Duše nestárne.

A na závěr trochu lepších zítřků s povolebním odlehčením - ne nepřidám se s dlouhosáhlým vyjádřením, už toho bylo dost ne - jen krátce: Někde jsem slyšel, že totiž nadcházející prezident Zeman poskytuje kromě jiných i tuhle záruku - už nebude prohibice. Tak alespoň něco ne?

Jo a taky jeden povolební hlod: "Že prý se Mayové s tím datem o konci světa v kalendáři o měsíc sekli :)"...

No uznejte, fandové nefandové, kandidát nekandidát... Sranda musí bejt... Držte se :)

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Vytásek | pátek 1.2.2013 8:00 | karma článku: 4,69 | přečteno: 211x