Backstage blog aneb ze života neznámého muzikanta

Ahoj milí čtenáři, schválně jsem si chtěl zkusit jaké to je psát blog v ráji... No téměř v ráji. Nacházím se na ostrově a k naprosté spokojenosti mi chybí jen plný diář koncertů v aktuální zemi, což je Španělsko - resp. ostrov Gran Canaria...

Přemýšlím či spíše hloubám všude a často... Co mi kazí radost je fakt, že poté, co jsem po dohodě s jistou agenturou natočil nové skladby do čehož zahučely moje úspory z prázdnin mi slečna z agentury neodpovídá na zprávy... Ach jo. Tohle mě fakt umí naštvat, je to pro mě absolutní neúcta. Kdyby napsala:"Trhni si nohou"je to lepší... Ale to JSOU bohužel Čechy... Psal jsem před časem Kanadskému producentovi... Odpověděl... Důvod bude asi ten, že slečna zastupuje nově i interprety propuštěné od Sony BMG, což je asi chápáno jako střet zájmů? Nevím, tyhle "strategie" jdou fakt mimo mě...

Co mi dělá radost je životopis Aerosmith, resp. Stevena Tylera. Sakra ten chlápek to má v hlavě srovnaný podobně jako já. No teda až na to, že on je o trochu :) slavnější... Ale názory a pohledy na věc máme téměř stejné... Byly by jsme kámoši... Trocha lítosti zahlodá, když si uvědomím starý fakt, že jsem sólistou nikoli kvůli egu, ale "z donucení". Nenašel jsem nikdy chlapíky co by uměli dostatečně dobře hrát a především po tom strašně toužili a žrali to jako já... A když už všude lezete sólo a snažíte se sám, platíte ze své kapsy najatého bubeníka a děláte vše od pálení demáčů až po obcházení hospod, aby kapela něco vydělala...tak vlastně nemá cenu dělat, že jste kapela... A tak jsem se stal sólistou... Bylo by fajn něco i s někým napsat. Záviděl jsem McCartneymu Lennona, Bon Jovimu Samboru, a jiné... Moje přání se částečně splnilo v Zatlianim, což je konečně hráč na úrovni a je to muzikant duší a né pózou. Hraje srdcem a má základy rock'n'rollu, což má v Čechách sakra málo lidí... Železná opona umožnila lidem dělat si to "počesku" bez srovnání s okolním světem a Amerikou jakožto "kolébkou" rock'n'rollu. Dnes už naštěstí některé kapely na špici a mladé kapely začínají hrát "Evropsky" a tedy "spolu"... kdysi mi jeden starší rocker Dan dával strašnou sodu abych to pochopil... A řekl mi taky:"Až to pochopíš, hodně se Ti zůží ohruh toho co budeš moci poslouchat a okruh tlidí se kterými budeš moci hrát"... Dan byl trochu podivín a egomaniak, pro některé nesnesitelný. Ale v tomhle měl pravdu... Zatliani to ví, stejně jako Šidoši i Přemek...Ale není to oficiálně "moje"kapela. I když Zatliani mě vlastně "vypomáhá" už od roku 2009... Stále jsem však nenašel zapálence, co by chtěli spát v dodávce, křižovat štace, hrát po klubech a harcovat se po Čechách, Evropě a kdo ví... Ale stále doufám a věřím, že je jednou najdu (nebo ukecám stávající kluky)... Jde totiž i o lidský faktor přátelství... No a co mě čeká? Svoje studio už jsem vymaloval, takže lehké úpravy jako bar, hajzlík (abysme nemuseli čůrat do pet flašek) a podobně... V prosinci budu vydělávat, tak si chci koupit nějaké vybavení a vesele točit... Jsem i nějakej rozlítostněnej nebo co. Mám asi menstruaci. Fakt. Chlapi jí mají vážně taky. Na snídani je taková paní-říkáme jí "myška". Dělá vajíčka a omelety. Je jako pohádková babička, usměvavá, milá. Nedovedu si představit ten smutek a nespravedlnost, kdyby kvůli nějakýmu kryplovi z vedení třeba přišla o práci. Ve které je navíc skvělá... Vzbuzuje ve mně lítost jen to pomyšlení proto doufám, že tu bude až do důchodu protože můj den proslunila už od rána... Prý tu není práce. Na promenádě stává chlapík-živá socha. Je fakt skvělý. Myslel jsem fakt, že je to socha kovboje. Dokonalý. O kousek dál se teď přihasil maník co má stříbrnou masku na gumě přes ksicht-a chce za to prachy. Dokonce na nějaký holky ukazoval nemravný gesta... Dobytek. U takového se není čemu divit, že nemá do čeho píchnout... Blíží se konec mého pobytu a odlet do Čech, kam se mi moc nechce. Ale moje schíza mě dožene všude. Takže už jsem lehce nervózní, že se flákám a že bych mohl být o kousek blíž a makat na tom mít více a více koncertů a nahrávek... je to diagnóza. S tím se asi nic nedá dělat. Takže-4 Ibalginy (bolela mě hlava jako pes) zalité Jamesonem, dávka antidepresiv a jupí čerte... Čeká mě úžasná večeře a pak promenáda v ráji... Super. Brzy nashle v Čechách... Držte si klobouky a mějte se rock'n'rollově... H.

http://janvytasek.com