Tak tohle jsem prožíval

celá léta, i když jsem si to nikdy takhle v hlavě neprobíral. Jak vidím, je to stále stejný, dnes možná ještě horší.

A propos, propíchávání bublin. Když už jsem nějakou dobu potkával stejné lidi, začal jsem některé zdravit. Reakce ... mírná vyplašenost, případně dívání se jinam (asi mě měly za úchyla). Jen některé mě časem začaly pobaveně odpovídat, některé dokonce i s úsměvem. A výjimečně mě některé začaly zdravit první.

Re: Tak tohle jsem prožíval

Řekla bych, že se to nijak zvlášť nezmění nikdy. Já si tu cestu davem protančím bez pozdravu, bez dotyku, bez zájmu, to o sobě vím. Pokud to náhodou nebude člověk, kterého znám. Takže z toho vyplývá, že jsem buď zbabělec, nebo ignorant. Nebo mám prostě typicky čecháčkovskou povahu

A este nieco

...aby bolo jasne, preco ma tak zaujal tento blog. Asi pred

mesiacom som zalozil obdobnu temu na jednom internetovom fore, ta

otazka ma napadla uplne nahodou a patrilo sa ju rozvinut. Dnes som sa

defacto prvykrat "brouzdal" serverom idnes a tento blog bol nahodou

prvy vo vybere, tri nahody, no nevyuzi to Je asi pravdepodobnejsie, ze na mna spadne meteorit, ako ma nieco podobne este v buducnosti napadne Pekny vecer vsetkym.

Re: A este nieco

Na meteory se radeji neodvolavejme, nebo nam zacnou padat na hlavu inu nakonec se zivot stejne sklada ze samych nahod a shod okolnosti, tak proc se proste neprizpusobit. nicmene vcera me venku oslovila jedna slecna z davu. musim ovsem priznat, ze ne nezistne. chtela po mne cigarozatim se mi jeste nestalo, ze by me nekdo oslovil jen tak, aby mi popral pekny den. nu coz, treba se jeste dockam

Docestoval som

Neviem sice ci do cielovej stanice, mam zmiesane pocity :) V kupe som zacal otazkou: "uz sa vas niekto neznamy  na ulici, vo vlaku atd. opytal aky ste mali den?" ked nesuhlasne otacali hlavami pokracoval som: "uz ste to skusali vy?" takisto nesuhlas. Pokracoval som tym, co sme omleli v tejto diskusii. V kupe sedel jeden starsi pan a mlada slecna, asi studentka. Sice som nastartoval rozhovor, ale neuberal sa smerom, akym som chcel. Podstatne vsak je, ze som vobec zacal :) Netusim ake pocity maju teraz oni dvaja, rad by som.

hezký,smutný a

bohužel pravdivý...Dřív bych ty bubliny propichovala špendlíkem... teď i já sama mám jednu kolem sebe (abych splynula s davem), a pořád mě hrozně štve, že žijem jen pro sebe.

Re: hezký,smutný a

rekla bych ze je to pro nas tak nejak prirozene, zit si pro sebe. i kdyz se toto samozrejme neda rict o vsech

Dekuji,

vazeni, pro dnesek (nebo spis pro par dalsich hodin) z diskuze odchazim. Jdu ven - tedy vmisit se mezi dav

Re: Dekuji,

A ruce z kapes , stojí to za pokus...

Okrem webu su aj ine moznosti

ako zacat. Zdvorilostna komunikacia je predsa len nieco beznejsie. Casto cestujem a vo vlaku to ide akosi samo. Zaujimave je, ze zhavi do rozhovoru su vacsinou starsi ludia, mladi su ostychavejsi. Vskutku sa jedna len o bezne frazy komentujuce meskanie, pocasie atd, ale pri troche snahy sa da rozhovor nasmerovat tam kde chceme, to som uz skusal :) Podobne to plati v cakarni u lekara, uradoch atd. Ludia maju v tychto pripadoch k sebe blizsie asi preto, lebo ich nieco spaja (kupe, cesta, podobny problem)

Re: Okrem webu su aj ine moznosti

To je receno uplne presne. Jakmile se ti lide nekde zastavi na jednom miste a sdileji stejny prostor, je to o necem jinem, nez v proudicim davu kde neni cas se zastavit, nebo se spis clovek neodvazi. Zrovna dnes jsem jela vlakem a v kupe jsem si povidala s neznamou pani na tema stale beznejsi - tedy zpozdeni vlaku clovek muze navazat rozhovor o prostredi, ve kterem se s ostatnimi chte nebo nechte stretl a chvili to s nimi musi vydrzet. Takze je to skutecne jednodussi a prirozenejsi

.

Karma. Jsem z těch, kteří plují davem odevzdaně. Nelíbí se mi "tančit" v davu, leč jiné volby na tomto místě na Zemi není a utéct také není kam. Tak se člověk holt musí tím davem protančit až do hrobu.

Re: .

Myslim, ze se to libi malokomu. Ale ta posledni veta zni opravdu krasne. To je proste dekadence

Zapomněla jste na jednu změnu

všude jsou nové kamerové systémy , takže Vaše bublina bude navždy zaznamenána a budou si ji pouštět na policejních služebnách...Alespoň nějaký zájem o naše životy ...

Re: Zapomněla jste na jednu změnu

což je zrovna zájem, o který nikdo z nás moc nestojí

Dlho

som rozmyslal cim to je, ale ze sa to prenasa z generacie na generaciu, dovodu sa asi nedopatram. V kazdom pripade by to bolo na dlhsie pisanie :) Mozem k tomu napisat len tolko, ze sa treba snazit nebyt jednym z nich, ked tu snahu oceni jeden clovek zo 100, ma to cenu a zmysel.

Re: Dlho

Ja si obcas taky kladu otazku, proc to nezkusit, proc se na chvili z toho davu nevymanit. Ale dalsi otazka je, jak na to zareaguji ostatni. A jak se pak budu citit ja, dokud to ten jeden ze sta neoceni. Myslim, ze bych to asi vzdala jeste predtim, nez by nejaka odezva byla. Je to tezke a neprirozene, nikdo se nechce nikomu otevirat, ani tim jednim slovem nebo usmevem.

Je v tom taky

hodne velka davka neduvery. My nejsme zrovna narod, ktery by se treba jen tak zdravil na ulici a pral si hezky den, coz je treba v usa normalni. nebo alespon jsem cetla jeden clanek od cloveka, ktery tam zil a ten prave srovnaval nas naturel s tim americkym. ja osobne si nedokazu predstavit, ze bych nekoho na ulici/v tramvaji/v obchodaku oslovila, nebo se jen na nekoho proste usmala. Proto jsem o tom napsala, jako jedna z toho "davu". Jsem stejna.