Odpověď panu Malinovi - ale nejen jemu

Už dlouho nepíšu komentáře ke článkům, dokonce byly doby, kdy jsem články psal. A rád. To rovněž nedělám, pouze do odborných časopisů. Proč? Měl jsem ten dojem, že dole pod články je diskuze, kde se ostatní vyjadřují k tématu. Ale takto to není. Z 95% jsou tu urážky a dehonestace autora a všech, kteří nesdílí jednotný názor. Pan Malina píše, že jen přikyvuji jednomu autorovi a takových jsme měli za minulého režimu dost.... No tak to mě rozesmálo ze všeho nejvíc. Neboť každý musí začít u sebe a tam nejlépe ví, komu kdy přikyvoval. Já nekýval tenkrát, nedělám to ani dnes, své rozbory si provádím osobně. Byly doby, kdy jsem psal i články. Mi absolutně nevadí, když má někdo jiný názor (vadí mi fašisti nebo lépe řečeno kabátníci, někdy mám pocit, že se mi ty prvomájové průvody jen zdály, co je tu odpůrců bývalého režimu a disidentů), to je v pořádku, stejně se vždy najde několik styčných bodů, kde se názory spojí a takto se pokračuje dál. Vyjasňujeme si stanoviska. Ale takto to v diskuzích nebylo a není, myslím, že bude hůř. Mám pocit, že reagují děti, co nemají životní zkušenosti nebo lidé bez páteře. S těmi diskutovat nepotřebuji. Tam se nic nového nedozvím. A život je neustálá škola. Což ovšem mnozí nechápou a zamrzli někde ve svém dospívání. Samozřejmě vím, že jsou to mladé duše, musí si svou cestu projít. Mi to však nic nepřináší. takže se soustřeďuji na autory blízké mému názoru, blízké mému srdci. Nevidím na tom nic špatného, pochválit někoho za pěkný rozbor, za čtivý a vtipný text.