naše hrdost na minulost, armáda,stát a dědové obracející se v hrobě

přiznám se , že mám tak trochu praštěné kamarády, kteří se zajímají o bunkrologii. podařilo se jim nakazit i mne a mého syny. jsem jim za to vděčný. každoročně navštěvujeme výbornou akci v Králíkách - Cihelna. každoročně se ho účastní i Armáda ČR. Letos, kdy byla akce zasvěcena 70. výročí všeobecné mobilizace, armáda z důvodů úsporných opatření účast odřekla...

dańový poplatník jistě zajásá, AČR šetří. Ale jedna z mála událostí v historii našeho státu na kterou můžeme být skutečně hrdi, nestojí vedení AČR za pozornost. To že zrušení této mobilizace a přijetí diktátu z Mnichova bylo počátkem demoralizace národa je snad jasné.

právě z minulých ročníků Cihelny jsem nabyl přesvědčení, že profesionalizace armády byla užitečná a že tuto práci vykonávají lidé, které to baví.

čišelo z nich nadšení, když malým i velkým klukům ukazovali nové prostředky k obraně naší země.

je vidět, že nadšení a profesionalita nestačí. stačí do čela resortu postavit straníka(čku). to, že paní ministryně ignoruje toto velké nejenom vojenské výročí a fakt, že by se měla spolupodílet na řízení armády v krizových situacích mě nenechává klidně spát.

o to více se na Cihelně 2008 mohly projevit Kluby vojenské historie a nadšenci v nich. dokázali, že i bez přispění armády uctili toto výročí více než důstojně.

za to bychom jim měli poděkovat. hlavně jménem našich dědů, kteří mobilizaci prožili a s nadějí, že budou moci bránit svou zem neváhali a šli se postavit jisté vojenské převaze.

howg