kdo nekrade hodinu...

jsem opět z našich zákonů v šoku. ze své profese - zřizování zabezpečovacích zařízení ( kamery, alarmy) jsem se dostal k případu, nad kterým zůstává rozum stát. 

jeden z mých zákazníků se dostal po namontování kamerového systému do potíží, když se dle 

zákona snažil ohlásit toto zařízení na Úřado pro ochranu osobních dat ( nebo tak nějak se to jmenuje)

Musím podotknout, že nešmíruje svoje zaměstnance v šatnách, toaletách, ani v místnostech určených pro přestávky.

Řeší pouze prostory, kde docházelo k ničení majetku a k "přemisťování" zboží.

A ačkoliv se světoví výrobci snaží dosáhnout co možná nejdelší doby záznamu, náš úřad jde

přímo proti tomuto snažení.

Z obecného výkladu zákona vyplývá, že můžete na zapisovacích médiích uchovávat informace

po dobu 28 dnů.

 Ale ouha - v novele Zákoníku práce je ustanovení na 24 hodin.

To si zákonodárci a odboráři skutečně myslí, že se budou provádět inventury po 24 hodinách?

Problém vidím v tom, že se chrání potenciální viník a že by se dalo pomocí záznamu vyloučit většinu

slušných zaměstanců z podezření za zničení či "přemístění".

A to nemluvím o tom, že tyto zábery nemohou být bez souhlasu pachatele brány jako důkaz k soudu. 

No snad i v Kocourkově na tom byli lépe.