Revizoři vs Černí pasažéři - proč vlastně nemáme rádi revizory?

Každému z nás se to již stalo. V klidu cestujete metrem a klimbáte nebo jste začteni do nejnovějšího čísla zahrádkářského časopisu, když v tom najednou vám někdo pod nos strčí placku a ozve se zamumlání: "Kontrolapřepravníchdokladů vašijízdenkuprosím." A máte hned špatnou náladu. Proč ale vlastně nemáme revizory rádi? Co nám na nich vadí, co by mohli dělat lépe oni a co my?

Úplně se dokážu vcítit do kůže takového revizora. Celý den jezdíte rozhrkanými autobusy, rachotícími tramvajemi nebo trávíte den v podzemí v tunelech pražského metra a "otravujete" lidi, kteří chtějí poklidně cestovat. To jednomu určitě na náladě nepřidá. Ale opravdu jde o otravování lidí? Vždyť revizoři jsou tady pro nás, platících cestujících. Oni mají zajišťovat, že každý zaplatí svůj spravedlivý díl na provozování dopravní sítě. Každý černý pasažér totiž vykrádá kapsu nás všech. Jeho jízdu zaplatíme na daních a platící cestující dokonce dvakrát, protože každý černý pasažér zvětšuje finanční deficit dopravních podniků a zákonitě tak musí dojít ke zdražení jízdenek (dp je samozřejmě ztrátový tak jako tak, ale černý pasažér schodek prohlubuje jenom).

Problém s vnímáním revizorů je hluboko zakořeněný. Já sám se přiznám, že se cítím velmi nepříjemně, když jsem "podroben" kontrole. A asi tuším z čeho to pramení. Mám totiž neodbytný pocit, že jsem podezírán z podvodu. Trochu teď odbočím a přiblížím Vám situaci v prodejně skript u nás na ČVUT. To je naprosto příšerný obchod, který jako by protrhnul matérii času a vyloupl se tu z 80. let. Nejenže působí strašně odpudivě, ale navíc, když vstoupíte dovnitř, jste hned podrobeni zkoumavému pohledu "černého šerifa", který prodejnu hlídá. Po stranách jsou skříňky velmi chatrné konstrukce, do kterých jste nuceni uložit tašku a nejsem si jistý, ale v zimě tuším i bundu, baloňák, kabát aj., prostě cokoli, co by vám mohlo sloužit k odcizení skript. Dobře, se skřípěním zubů tam vždy dám tašku a se sklopeným zrakem projdu kolem sekuriťáka. V moderním světě jsem zvyklý do supermarketů, obchodních domů a jiných prodejních míst vstupovat bez košíku, protože často potřebuji jenom maličkost a nechci se vláčet s dalším břemenem. Jinak je tomu ovšem v tomto království starých časů. Pokud si nevezmete košíček, za krk vám hned skočí místní zaměstnanec, který vás s ostříleností tajného agenta vyzpovídá, proč jste to vlastně košíček opomněli. A když mu vysvětlíte, že košíček nepotřebujete, protože si vezmete tyhle jedny skripta a hned půjdete, tak vám obratem dá přednášku o tom, že košíčky slouží jako systém pro omezení počtu studentů v prodejně. Tedy takové objemné propustky. Inu, to už vám nezbývá nic jiného než zakroutit hlavou, protože prodejna je úplně prázdná a kromě vás, sekuriťáka, zaměstnance na upozorňování, že jste si zapomněli košíček a dvou pokladních hrajících pasiáns nebo miny tam nikdo není, a odejít zaplatit. A víte proč tohle všechno? Protože prostě každý student je potenciální zloděj a dokud nedokáže opak, tak s ním tak budeme jednat. Chápu, že rozkrást si to tam nemohou nechat, ale možná by to šlo vyřešit nějakou elegantnější metodou (když RFID čipy stojí dnes pár šlupek od buráků), aby se student necítíl jako na stanici stb.

Tak z odbočky zpět k původnímu tématu. Jeden z problému tedy je, podobně jako ve "skriptárně", že se cítím jako obžalovaný před soudní stolicí. Přitom když jedu vlakem, tak s průvodčím nemám naprosto žádný problém. Tady by asi bylo potřeba změnit trochu přístup revizorů, za úsměv nic nedají a bude to o mnoho příjemnější. Sám jsem potkal již několik příjemných revizorů, se kterými jsem i prohodil nějaké to zdvořilostní slůvku a připadal jsem si celkem přirozeně a ne jako u výslechu.

Dále tu máme neužitečnost revizorů. Jejich instituce nás sice chrání před černými pasažéry a zneužíváním dopravního systému, ale mohli by se celkově starat o kvalitu dopravy. Když jedu ráno do školy tramvají, kde se všichni cestující mačkají v prvním voze, protože druhý zabral homeless, který páchne jako tchoř vymáchaný v senkruvně, a potom mě odpoledne "otravuje" nějaký "revizák", tak si pište, že se mi na tváři objeví kyselý výraz. Problém je, že i kdyby chtěli, tak proti těmhle lidem nemohou nic moc dělat, stejně jako když se nějaký černý pasažér rozhodne zdrhnout a na blízku nejsou policisté. A proto říkám, dejme jim více povinností, ale i pravomocí. Obušek a "pepřák", to může snadno přesvědčit vzpurného "tchoře", aby opustil tramvaj, kterou chtějí využívat platící cestující a jsou jeho puchem otráveni. A to nemluvím ani o tom, co dalšího vám mohou tito nepříjemní cestující provést, pokud jsou silně ovíněni. Policie na řešení těchto věcí nemá kapacitu, protože jí zoufale chybí lidé i na relativně důležitější úkoly.

A poslední důvod naší vzájemné nevraživosti spatřuji v nás cestujících. Máme v sobě zažranou averzi vůči autoritám, kontrolám a podobným věcem a automaticky je považujeme za buzeraci, ani se nezamyslíme nad tím, že by vlastně mohlo jít o službu pro nás. Proto je třeba, stejně jako u revizorů, změnit přístup nás cestujících.

Budu se snažit dál být na revizory příjemný (jako když jsem chválil zchváceného revizora, který proháněl metrem nějakého neplatiče) a doufám, že oni mě nezklamou a budou svou práci brát profesionálně a zajišťovat nám cestujícím lepší servis. A co vy? Máte na revizory pifku? Nebo vám nevadí, nebo je vidíte rádi? Budu rád, když se vyjádříte v diskuzi.