V srpnu v roce 1986 jsem se ve věku třiceti let oženil a rozhodl se následovat manželku do místa jejího bydliště do tehdejšího Gottwaldova.
Ukončil jsem zaměstnání na ředitelství Jihomoravských pivovarů, k. p. Brno a začal si hledat novou práci. Jako nejvhodnější zaměstnavatel se mi jevil JZD Agrokombinát Slušovice, kde však byl problém se dostat. Poslal jsem přihlášku a byl jsem pozván na psychologické testy, které trvaly asi půl dne. Po jejich vyhodnocení následoval pohovor přímo s předsedou JZD Agrokombinátu Slušovice s doc. Ing. Františkem Čubou, CSc. Po představení se doc. Čuba podíval do materiálů a zeptal se, zda jsem Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze dokončil s červeným diplomem. Když jsem kladně odpověděl, byl jsem vyzván, abych tuto skutečnost doložil. Předložil jsem diplom, doc. Čuba povstal, podal mi ruku a řekl větu, kterou si dodnes pamatuji: „Blahopřeji, takové absolventy přijímá JZD Agrokombinát okamžitě.“
Práce v JZD AK Slušovice mě plně uspokojovala. Uváděl jsem do provozu biochemický závod BIO II v Hrobicích, který vyráběl pesticidy Bathurin a Moskytur. To jsou pesticidy vyráběné na přírodní bázi pomocí bakterií a na rozdíl od chemických pesticidů se rozkládají na aminokyseliny, které jsou součástí přírody. Po jednom roce jsem byl pověřen funkcí zástupce ředitele závodu MOSYV II (Moderní systém výživy), kde jsem byl až do politické likvidaci JZD AK Slušovice v roce 1990.
Vysoce se cením, že si doc. Čuba udělal čas na přijímání všech techniků a měl přehled, kdo bude v družstvu pracovat. V dnešní době se firmy začínají zajímat o zaměstnance, až když podávají výpověď.
