Zpátky v práci, jak já se na vás těšil...(Deník šíleného kuchaře)

Co nového u kuchařů? Poslušně hlásím, situace je stabilní. Ostatně, obrázek si může udělat každý sám....

Reálný svět

Korona krize mě doslova vypnula živnost. Inu, pokud ji máte půlkou v gastronomii a tou druhou polovinou ve školství, to se trefila skutečně dobře :D  O to ostřejší je v několika posledních týdnech restart. Občas beru za kliku od dveří, potkám sám sebe jak z nich už vycházím, mám také strach podívat se přes rameno, abych se nezahlédl někde tam... na konci chodby. 

Včera v jeden volnější moment jsem otevřel v kabinetu na hotelové škole ledničku abych se pokochal pohledem a případně povzbudil nějakou  dobrotou pro další boje. Co takové zařízení obsahuje?  Zajímalo by vás to? 

Inu, několik nealkoholických piv, materiál na výrobu svačinek pokud nestihnu oběd a seknu se tu do odpoledne, dvě nektarinky, pečlivě vyrovnané salátové okurky na kterých právě ujíždím, ve dveřích je slivovice na flambování (přísahám, od posledního neubyl ani centilitr) a štos úhledně vyrovnaných faktur, blíží se přeci daně.... Cože????!!!!

Přísahám vůbec nevím, jak se tam ten paklík papírů dostal. Ale asi je potřeba zvolnit...

Deník šílenýho kuchaře

Hurá, dneska je tedy ten den...  Láskyplným pohledem se rozhlížím po kuchyni, polaskám i nože, které jsem nestihl nabrousit ( nebyl čas).... a kurwa... zapoměl jsem si donýst nový boty, starý jsem chytře v březnu vyhodil. No nic, říkám si...

Do chvíle než letím přelejt polívku do režonu na výdej a hodím nejvostřejší záda svýho života. Ležím tam, nožky nahoře, kolem lepkavá a horká červená hmota, paráda. A teta Olina tu doprdele ještě  není. Musím tedy sakra pohnout zadkem. S vytíráním, novým vařením polívky na menu ani popáleninama jsem původně nepočítal.

No, jo... sem pašák. Hotovo a ještě stíháme cíčko s Kamilem. Taky se na plac vrací po čtvrt roce, Olina vaří kafe, nemůžem se dočkat prvních hostů. Já až dneska zjišťuju, jak se mi po Kamčovi stejskalo... Je to pecka, těšíme se na lidi, jsme v tom přeci spolu.

Na prvním bonu mi ten idiot posílá poloviční kachní stehno...Jak to mám asi udělat..., ale no nic, tu druhou půlku prostě sežeru.

Jsme v tom spolu? No ta kráva co si objednala Caesar salát z okurky místo salátu v tom se mnou určitě není, do toho mě netahejte. Buzeranta na place co to namarkoval nekomentuju.

Tak vesele uběhl den a hodinu před zavíračkou zase ležím na zádech. Obraženej i druhej bok, naštěstí bez polívky. Olina spěchá a vytírá mi pod nohama za provozu... 

Chvíli nadávám tak, že se to sem neodvážím napsat.  Pak jdu tu partu co si dala osmkrát palačinky dodělat. Mám to na háku. Zejtra se pudu poptat na práci do fabriky...

Díky a ahoj Filip.