Zkrátit prázdniny? Hoří nám střecha a my řešíme barvu rohožky...

Jo, jo... Srpen, okurka... Je třeba to čekání zkrátit a přijít s nějakou revolucí. Škoda, že s tím přišel zrovna Robert Plaga.

Jeden z mála ministrů nynější vlády, kterého mám celkem rád.

Letní prázdniny v Česku. Proč jsou dva měsíce a jak by se mohly změnit

Jsou dva měsíce prázdnin přežitkem z dob Marie Terezie ? Z klimatizovaných kanceláří se vám to tak může zdát bobánkové.

Rád bych všechny reformátory pozval na týdenní stáž do běžné české školy v polovině srpna. Většina našich budov má vzduchotechniku na úrovni otevřeného okna do ulice a už koncem června je v učebnách pod střechou klima srovnatelné s finskou saunou. Představa, že v takovém pekle udržíte pozornost třiceti dětí/ puberťáků a budete do nich hustit látku, je čisté sci-fi. To bychom nejdřív museli do všech škol namontovat klimatizace, což je v zemi, kde se na podzim v některých sborovnách počítá každá koruna na topení, docela slušný vtip.

Zkracování prázdnin je totiž jen dokonalá náhražková aktivita. Je to líbivé téma, o kterém se hezky mudruje v televizi, ale které bezpečně odvádí pozornost od toho, co v českém školství doopravdy hoří.

Jsem v podstatě laik, ale myslím, že začít třeba tím, aby se na školách všech stupňů doopravdy začal využívat potenciál RVP opravdu není špatný nápad. Cpeme li do dětí často nepodstatné učivo způsobem, který v nich stejně nic nezanechá... Je úplně jedno, jestli to děláme v srpnu, nebo v lednu. Tedy alespoň se tak domnívám. Byť mě třeba jako prosťáčka od hrnců někdo trumfne.

Odkaz

Navíc, dřív jsem si taky myslel, že učitel má ukrutnou pohodu. Pořád přestávky, odpoledne padla... Jenže, když jsem k tomu sám přičichl tak smekám klobouk. Cokoliv jsem v gastronomii zažil je proti tomu sranda.

Deset měsíců v kuse je obrovský maraton pro děcka i pro učitele. Dva měsíce nejsou žádná panská dovolená, je to naprosto nutný restart hlavy, aby si v září před tabuli nestoupl vyhořelý uzlíček nervů. Rozbíjet zavedený režim rodinám, sportovním oddílům a táborům jen proto, abychom vykázali reformní činnost, je jako natírat fasádu na baráku, kterému padají základy.

Já osobně jsem neskutečně šťastnej, že jako vždycky i ve škole jsem potkal lidi osvícené. Díky nim bojujeme o lepší vzdělání našich učňů i maturantů jak se dá. Tvorbou nových předmět počínaje. U učňů měníme taky zaběhlé zvyklosti. Týden ve škole nepoběží od pondělka do pátku, ale od středy do úterý. Realita dnešní doby je taková, že pět dní ve škole dorostence nebaví a výuka je pak obtížná.

A tady je to o přístupu. Můžete prskat a lamentovat, že je to v pytli, nebo jít štěstí naproti. To, že každý týden zažijí jak školu tak praxi je boj o udržení zájmu a soustředění. Má taky praktický dopad pro poskytovatele praxí, kdy jim dává lepší možnost domlouvat si víkendy. (Přes vžitý názor jak je jsou mladí líní lemplové, řada z nich maká od druháku ke škole skoro plnohodnotné šichty na brigoškách.)

A písnička? Ty včerejší narozeniny nelze přejít jednou vzpomínkou.