Za takovou pidiporci ty peníze nedám.....

Přátelé, pokusím se zbořit několik mýtů, se kterými se kolem Gastronomie ve virtuálním prostoru potkávám....

Za takovou pidiporcičku ty peníze nedám.....

Tak s touhle "hláškou" se potkávám nejčastěji v komentářích pod články tzv. televizních kuchařských hvězd. Často je doprovází rovněž výčet hospůdek Na Růžku, kde si jejich autoři dají svíčkovou se šesti, nebo "šniclík" s řádkem brambor. 

Tady dochází jednoznačně k nepochopení toho co jsou vícechodová menu, potažmo zážitková gastronomie jako celek. Do  fine dinningových restaurací se totiž nechodí jen tak na oběd.

Chodíte za zážitkem. Kulturou. Stejně jako třeba na koncert a do divadla. A ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by předpokládal, že v koncertní síni, nebo hledišti bude uspokojovat jakoukoli ze základních životních potřeb. Případně si stěžoval, že si domů nic neodnesl. ( I špatné představení, nebo koncert vás přeci přinejmenším naštve...)

Neplatíte jen za suroviny na talíři. Ty jsou v tomto případě spíš marginálií. Platíte za prostředí, šou... Jedinečnou práci šéfkuchaře a celého týmu včetně manažerů a servisu. 

Proč jsou i v tzv. "normálnějších " restauracích porce menší než dřív ?

Tak samozřejmě. Ani tady v Plzni na náměstí už vám polední meníčkou nekydnou na talíř, kam se nevejdou knedle a z druhé srtrany teče nastavená omáčka...

Je to dané tím, jak se změnila klientala. Na obědy už nechodí " montérky" utahané těžkou manuální prací s obrovským výdejem energie. Chodí "ajťáci", hipsteři, party se sdílených kanceláří...

Po roce stravování typu segedín s osmi, kachýnka se čtrnácti... by jejich tělesná hmotnost atakovala samotnou hranici života a smrti. 

Cílem jejich návštěv není jen se natlesknout ať je z čeho pálit. Chtějí příjemné prostředí bez pachů provázejících obědy ještě v nedávné minulosti. Jí i očima, protože potřebují nakrmit nejen žaludek, ale i "instáč". 

Nechtějí jíst dokola vepřové plecko z množstevních slev. Chtějí vědět, že svojí útratou podporují lokální chovatele a pěstitele. Že oni osobně jsou součástí příběhu...

Právě proto se hospůdky "starého" střihu stěhují spíš na okraje měst, vesnice... Tam své vděčné strávníky pořád ještě většinově mají.

Jedna věc by ale "lepší" a sebelidovější podniky měla spojovat.....

Není to nic jiného než dobré jídlo. To by mělo být totiž naprostým základem  ve všech podnicích. A je jedno jestli je navštěvujete jako svátek jednou do roka, nebo tam chodíte na "stojáka" každý den na svačinu, nebo oběd.

Čistota v zázemí a na place by s tím měla jít ruku v ruce...

Písnička nemá s tématem blogu nic společného. Před pár dny po padesáti letech činnosti ukončila svou činnost legenda. Můžeme si myslet cokoli. Hudebně určitě nejde v jejich podání o žádnou revoluci... Ale jsou nesmrtelným fenoménem ke kterému se hlásí i spousta progresivních hvězd... Protože právě " na Kissákách" většina z nás začala hltat řvoucí kytary i celej ten pelmel kolem...

A jednu věc jim nemůžu upřít ani v dobách, kdy jsem s hudebním vkusem podstatně dál než v pubertě. Atmosféra na jejich koncertech byla vždy naprosto jedinečná... A bohužel tímto způsobem nepřenosná....