To mi úplně mluvíte z duše. Jako kluci jsme si rádi hrávali na loukách, poněvadž byli plné života, především různých druhů motýlů a hlavně dobrých šťovíků. Tráva v obci měla klidně přes půl metru a vůbec nikomu to nevadilo.

Dnes je něco takového naprosto nemyslitelné, poněvadž lidi si zvykli na anglické trávníčky a tak by kvůli tomu řvali jak pominutí. A postupně si tento zvyk přenesli i domů, mají trávu vysokou 3 cm a už blázní ze sekačkami. V tomto jsme opravdu národ naprostých travních bláznů.

Tady jak kde, někde už i rozumně mozaikové, ale když se seče, tak v dešti - plán je plán. Výsledkem je sežvejkaná tráva a rozbahněný trávník.

Díky všem za návštěvu a příspěvky. Fajn zbytek neděle vinšuju :)

Na Slovensku sa ten predpis o sekaní trávy dva krát do roka dodžuje ako kde. Niekde je to potrebné, kôli hlodavcom, ale niekde nie. A hrozné je to, že všade, kde bola úrodná pôda vznikajú rôzne malé domčeky bez ohľadu na nejaký územný plán. Čo sa dá vydláždia betonovými dlaždicami, alebo nasadia tuje, ktoré nesvedčia ovocným stromom. Je mi smutno za ovocnými alejami. Ale ako píšete, mladí cez displej reálnu trávu a prírodu mnohí neviida. Ale starší sú k tomu zase nekonzekventní.

Ono záleží především na tom, jak se ta seč naplánuje, u nás je jich třeba naplánovaných i pět, šest za sezónu. Nicméně, přesto se především za deštivého počasí stane, že ta tráva roste prostě rychleji než je ten plán. S tím se ovšem nedá nic dělat, byť to lidi nikdy nepochopí, poněvadž na větší počet těch sečí prostě nejsou kapacity. Dneska by totiž chtěli všichni všechno, ale aby to za ně udělal někdo jiný.

A úplně nejhorší je to na začátku sezóny. Tráva samozřejmě vyroste všude naráz a lidi mají pocit, že právě u nich bude tráva posečená první. Nikdo nechápe, že někde se to kolečko musí začít a někde skončit.

Onehdy jsem byl na dovolené v Bulharsku. Kam dosáhl hotelový rozprašovač vody rostla tráva zelená, kam nedosáhl, rostla tráva žlutá, mimo hranice hotelu byl písek s hlínou.

Nějakej místní maník za hranicí hotelu dostal do ruky strunovku, befel je befel, jel po tý dvoucentimetrový žlutý trávě, občas po písku a za ním se prááášilo.

Turisti se před trávníkářem klidili a nějakej uředník si někde odškrtnul kolonku "posekat trávu".

Mi povídejte.

Mimo jiné máme v obci ostrov ( v řece) vysvětlit některým jedincům, že se teď nemůže posekat, protože tam hnízdí ptáci je nadlidský úkol.

Ne, že bych byla fanatický zastánce anglického trávníku. I trávník lze sekat do různých výšek, ale stačít zajít na alergologii a těch chudáků, co bojují s alergií na pyl květů trav najdete mraky. Mně osobně stačí, když prší tak jako nyní a pyl se spláchne (nepoletuje ve vzduchu), sousedčiny děti jsou každou chvíli na inhalátorech. Je to těžké téma a někdo by měl najít ten správný kompromis

Co na to říct.

Kvůli sousedčiným dětem vše vyasfaltovat nebo co?

U nás se samozřejmě seká tráva až na hlínu, protože by v ní mohla být klíšťata, nějaký hmyz a podobně. Zkoušely se u nás ponechávat kusy neposekané, ale asi si někdo stěžoval, tak se to vrátilo do starých kolejí.

Jo a to mám psa co mi každou chvíli nějaké klíště přinese a sám mám alergii.