Děkuji za zastavení se ...

To bylo hezké

Díky Davide .

Filipe, bylo mi tu příjemně

Horste to mám radost...

Úplně tu vůni cítím, Filipe. Stejné i u nás, šel jsem se v tom dešti projít, jen tak, bez deštníku. Bezva...

Díky...

Super

Díky za návštěvu i palec :)

,,Jen se válej, jen se klidně i v blátě válej, ...(,,partafráze na starou písnčku). A hlavně, z kde čeho i kdekoho se nepokálej! Ne každej déštˇ k tanci a zpěvu zve. Dokud však vůně nejen hroudy, či dřeva, vůně přírody i domova vnímat lze, pak jistě přetrvá. P.S.: Rád jsem coural v dešti v přirodě, i po Praze i jejich zákoutích. I tam bývalo až kouzlo, co dodnes z paměti mi nevyklouzlo

Díky za návštěvu Jiří

No je pravda, že přívalák to nebyl, ale náš malinký potůček Koželužka opět pěkně zatarasil příjezd do osady a zkomplikoval tak rekreační týden mnohým.....

Zdravím Petře, vím, že všude nepršelo úplně předpisově...

Jste se nadechl, Filipe. Dobře děláte. Je dobré si vždy znova připomenout, že kolem té naší lidské hysterie tu klidně plyne čas v krajině.

Skončilo léto, vůně obilí zrajícího v polích, spalující slunce nad rybníkem, z něj kouká jen hlava, která pozoruje bojku plovoucího lahváče a koupající se nymfu na pozadí, život je horký, pomalý a krásný.

Po vedru navlhlo a zavoněla hlína, kopřivy, mochny a koření. léto se vrátí, ale už hodné, fryšné po ránu a večer, teplé po poledni, ptáci ztichnou, v tichu budou už jen vrzat koníci a pomalu se rozprostře ta těžká vůně kvasících padavčat, vzduchem budou kmitat ožralé vosy a pomalu z bezů zavoní čůčo. Léto bude pomalu odcházet v záři slunce. Vokovská renesance s barvícími se stromy a děsivými opicemi z burčáku. Jen vytáhnout bryčku, flašku a pustit si do hlavy Vivaldiho.

Pak přijde ten den, kdy náhle ve vzduchu zavoní mráz a nastane období lovu. Ze stromu prší zlato, počasí začne být divoké a přijde listopad, Třicetiletá válka - mlhy na polích, holé koruny, hlína na polích voní jako čerstvě vykopaný hrob. Chybí jen ti Švédové v kyrysech . Když už deprese vrcholí, náhle vše ztichne, noc se projasní a místo mokra začne padat peří, ráno se nadechneme a náhle je cítit je vzduch, čistý, zmrzlý. Krátké dny, dlouhé večery a když už je ten černobílý svět nudný, přijde první závan teplého vzduchu, sníh a led sleze a začíná předjaří. Po Popelce a Krakonošových lyžnících přichází Markéta Lazarová, slehlá tráva, voňavé bahno, blýskavé louže a první teplé paprsky světla, ve kterých se rozvalují pohublé kočky než poprvé vyrazí do noci mrouskat. Vše je ještě v posteli, ale peřina je pryč a příroda už vrtí palci. A pak vybouchnou barvy a vůně.......a budeme zase o rok starší, zatímco krajina prožila jen další den ve svém daleko delším kalendáři.

Díky za krásnej příspěvek... ona mokrá hlína vždycky voní po hrobech. Ostatně prach jsme a v prach se obracíme. Pořád dokola... to mezi tím je život, a vlastně i ten proces obracení je jeho součástí

Krásné, Filipe

Díky Jardo

Pokud se budete rodnou hroudou jen kochat a nebudete ji obdělávat, tak Vás opravdu neuživí.

Zdejší obec má necelých 70 stálých obyvatel. Ale - obilí je sklizené, jetel zaorán - tzv. zelené hnojení. Kravičky a ovečky se pasou.

Tak to vidím já.

ano pane Dvořáku. V padesáti bez jakýchkoli znalostí se vrhnu na zemědelství. Právě o takových zmatených názorech je sdělení blogu. Celé generace se z vesnice ztácejí už desítky let. To si většina těch kdož uvědoměle volají po potravinové soběstačnosti neuvědomuje. Není to reálné. Trvalo by to desítky let. Možná, že by se pěkně uživilo těch vašich sedmdesát obyvatel. Co města ? Ty necháme hlady ? Mějte fajn den.