Sto let s Rudolfem Hrušinským....

bylo jistě lepších, než by bylo sto let bez něho. Rozkolísanému dvacátému století dala jeho přítomnost punc lidskosti. To není zrovna málo.

Nejprve bylo třeba studovat, i když ne vždy se dařilo...

Bylo třeba utužit se na vojně....

Mimo smíchu nám dal sáhnout si na čirou hrůzu...

Ukázal nám také, jak se hraje charakter..

Taky se s námi pokochal, my se kocháme stále ryzí člověčinou..

Narodil se před sto lety v Nové Včelnici do rodiny kumštýřů, kousek za jevištěm... Vlastně tak předurčen ke všemu co se posléze stane. Jako jeden z mála umělců napříč všemi obory dokázal oslovit  intelektuálnější část publika, tak "široké masy". Umělecky nejplodnější část svého života prožil v nelehkých dobách završených normalizací. Všeobecně jsou známy jak jeho podpis pod dokumentem 2000 slov, tak pod Antichartou. Nikdy se však na rozdíl od některých kolegů nestal patolízalem režimu. V polistopadových dobách zasedl jako poslanec ve Federálním shromáždění. Jeho potomci v umělecké tradici rodiny pokračují. I když fyzicky tento svět opustil již v roce 1994, stopa, kterou zde zanechal je stále živá. Tak hodně štěstí, do další stovky...

Díky a ahoj Filip.