Sexistické jaro plné karambolů....

Mám rád léto a vůni moře. Miluju podzim a jeho barvy. Přes zimu si rád polenoším a nejvíc toho přečtu. Ale jaro je jednoznačně nej....

Takhle na jaře vždycky nasaju do nozder vůni dálek a zavzpomínám na časy kdy jsem méně nasával ( tedy ty vůně) a víc do těch dálek běhal. Člověku by slza ukápla, ale některé věci se asi nevrátí. Naštěstí ... ty podstatné v životě mužským zůstávají. 

Jaro je pro chlapa v jakýmkoli věku strašně nebezpečný období. Ne proto, že by muž byl automaticky perverzní sexistické prasátko ( a je celkem fuk k jakému genderu jak se moderně říká ho to táhne) .... To sama příroda, Bůh, versmírná  inteligence, nebo náhoda do nás přeci zakódovala tu odvěkou touho rozsévat život. Že to zrovna takhle s jarem vybublává na povrch není naše vina. To se jen s přibývajícími teplotami zvyšuje počet nebezpečných stimulů, které nás míjí na chodníku, eskalátorech ba i na pěšinkách v parku. 

Myslím, že ženy a dívky si vůbec neuvědomují jakému ohrožení nás nezodpovědným odkládáním přebytečných vrstev šatů vystavují. Rozsévač přes zimu někde uložený k spánku se z nás pak snadno dere na povrch a pud plodit zcela potlačuje pud sebezáchovy...

Měl jsem kdysi dávno staršího kamaráda Káju. Mě nebylo ještě ani třicet, jemu  se blížila padesátka ( v té době jednoznačně nepředstavitelná hranice, kdy už má člověk odžito a měl by se soustředit jen na udržování své dobré pověsti a odkazu je li ještě náhodou živ). Šněrujeme si to takhle Bezručovkou u Moravské vinárny a najednou koukám, Karlos sedí na zemi... "Ty vole co se děje ?" Já to věděl, že pořizovat si kamarády ve věku egyptskejch mumií se nevyplácí ... Určitě dostal infarkt a kolabuje...  "Ty vole, ty krávo.... tys jí neviděl...?" Mávne Karel rukou za vzdalující se minisukní na protějším chodníku.... Morávka už tam není. Bezručovka a značka jednosměrky zapuštěná do chodníku, která mu udělila nemilosrdné ko jsou v Plzni pořád, pokud někdy pojedete kolem...

Tenkrát jsem si myslel, že mi dělá ostudu, dneska už ho plně chápu. Tohle s věkem neskončí.... bohudík. Možná dostaneme rozum ( rozuměj zlenivíme) ale za holkama se jen tak točit nepřestanem. Jak ostatně píšu, nemůžeme za to. 

Našim partnerkám nezbývá než poděkovat za trpělivost věnovanou přerostlým dětem v nás. Ostatně třeba se taky obča rády mrknou. Nebo ne?