Proč už se na volby netěším...

Končí krásný letní den. Z praktických „závěreček“ nám na škole zbývá zítra posledních pár „kousků“... Pohoda... To by bylo, abych si ji svým dumáním nezkazil...

Těšit se na volby...

Dneska už se to asi většině z nás zdá spíš jako věta z hodně historického románu. Sám jsem si hrozně dlouho ten pocit užíval a věřil tomu, že každý hlas má smysl. Že můžeme něco ovlivnit.

Jenže dostával jsem přes čumák tak dlouho, že mě ten sváteční pocit z voleb přešel.

Opoziční smlouva, OKD, Pandury, Diag Human... Když chtěl člověk věřit alespoň regionům, vytřel mu zrak ROP Severozápad.

Odkaz

Odkaz

Odkaz

Odkaz

Odkaz

Neměl jsem nikdy politiky za světce. Jsou to taky jenom lidi. Ale co mou důvěru ve věci veřejné doslova ubilo kladivem je ta normálnost s jakou tenhle marast přijímáme.

Pokusy kdy tradiční politické strany nahradila hnutí (Nejprve stydlivý pokus Víta Bárty. Posléze nástup těžkotonážního a těžkozvladatelného Agrofert Barona Babiše) to už je spíš veřejný výsměch tomu čemu se chtělo na počátku „devadesátek“ věřit.

Asi své poslední vzepětí jsem zažil před pár lety. Bohužel z mého pohledu kabinet Petra Fialy promrhal obrovskou šanci vrátit politice důvěru.

Pominu naprosto to co udělal/neudělal. Dokážu pochopit, že válka na Ukrajině změnila pravidla hry ve spoustě ohledech.

Co akceptovat v žádném případě nehodlám ?

I tady v diskuzích časo zaznívají argumenty jak skvěle rostla průměrná mzda. Ok. Ale je to podpásovka. Vzhledem k inflaci reálná kupní síla už tak dobře v těch porovnáních nevypadá.

A když jsem u inflace... Porovnávání celkové inflace u Babiše s nejlepším měsícem vlády Petra Fialy, to už je takový hodnotový argumentační folklór.

O dálnicích jak to Spolu staví se i tady píše hodně. O tom kolik let před prvním výkopem se na těch projektech začíná dělat se cudně mlčí.

Aktivně jsem demonstoval proti Babišovým manipulacím. Těm nynější vládní garnitury, kterou jsem pomáhal zvolit tleskat odmítám...