Proč je tak oblíbená lež, že jsme národ zbabělců a ulívačů?

My Češi jsme národ Švejků. Všemu se vysmějeme, zalezeme a počkáme, až to přejde. To je pohodlná výmluva na vlastní pasivitu.

Ale když se podívám kolem sebe a vzpomenu si koho jsem v životě potkal...

Někdy si připadám jako Forrest Gump, taky jsem se přimotal pod nohy kdekomu. Od politických vězňů z lágrů padesátejch let, účastníků války a obou odbojů počínaje...

Tak proč věříme jen té blbosti se Švejkem?

Haškovi nelze upřít nezměrný literární talent. Jenže je potřeba si uvědomit i druhou stranu mince – kromě toho, že byl geniálním psavcem, byl také rudým komisařem v řadách bolševiků. Udělat z jeho jediné satirické figurky zrcadlo celého národa a tvrdit, že takoví jsme všichni, je zkrátka historický nesmysl.

Když se podíváte do dějin bez brýlí skepse, uvidíte úplně jiný národ. Ve středověku a během husitských válek se českého vojenství bála celá Evropa. Doba husitská a jejich válečnictví kompletně změnily tehdejší způsob boje. Když byla naší vlastí habsburská monarchie, byli to právě čeští vojevůdci a vojáci, kteří často drželi válečnou mašinerii celého mocnářství. Albrecht z Valdštejna patřil k největším stratégům třicetiloté války a maršál Radecký z Radče je dodnes ikonou vojenství.

Pak přišla Velká válka. Během první světové zařvalo na frontách od Haliče po Piavu tolik našich dědků... A legionáři ? Vybojovali samostatný stát s takovou odvahou a disciplínou, že nad tím žasly i světové mocnosti. Jejich koule bych přál každýmu kdo na Čechy pořád jenom plive.

Při druhé světové válce sice naše vlast pod tlakem mocností a po rozhodnutí politiků kapitulovala, ale Češi se okamžitě objevili na všech frontách světa.

A že se nebojovalo v šedesátým osmým? Sorry, ale může být vůbec normální někdo, kdo se tímto tématem zabývá a vyčítá nám to? Poslat v srpnu 1968 nepřipravenou armádu bez jakékoliv zahraniční spojenecké pomoci do přímého střetu s půl milionem sovětských vojáků a tisíci tanků by nebyla odvaha. Bylo by to jen masové vyvraždění vlastního (a ve velkém počtu i civilního) obyvatelstva. Přesto lidé šli do ulic s holýma rukama a stavěli se tankům do cesty.

Není nutný bolestínsky lkát nad tím jací jsme srábci. Nejsme. Místo toho je užitečnější konat. Jedině to má smysl. A nemyslím tím, že se máme ozbrojit a postřílet své názorové oponenty. Jen to, že jedna dobrá udělaná věc má větší cenu než kilometr keců o tom, jak nic nemá cenu, protože Češi, protože Švejkové. To že ne každej v našem okolí je dokonalej, přeci nemůže nás hrdiny odradit!

A písnička ? S blogem nemá nic. Ale přišla mě „pod ruku“.

Pořád je to pro mě největší flák našeho metalu, kde si to zkrátka sedlo. I s Brichtovým textem, který ji v originále zpíval.