Poezie pod skalpelem

Procházím se nejenom nedělním ránem. Ale vůně kávy a klid mě zlákala i k procházce tvorbou co jsem sem za ty roky napsal...

... pamětliv nejlepší rady, kterou jsem jako začínající autor skoro před čtyřmi desítkami let dostal jsem vzal do ruky skalpel a některé kousky nemilosrdně ořezal.

No, to jsem celej já.

Ňadra nymfy a skončí to u jídla.

Ale kdo si ještě pamatuje mámin švestkovej koláč, tak ví :)))

Kupodivu jsem ale našel dost věcí, do kterých nemám potřebu sáhnout ani po letech...

Člověk samozřejmě stárne a při některých vzpomínkách je mu jasné, že byť jen pokus o jejich opakování by skončil infarktem, ale co už...

Všechno v životě má očividně svůj čas :)

Jsou ale věci, které zbydou.

A básníci či básnířky jsou vlastně jenom striptéři/ky s výhodou.

Na obnažených slovech ani po letech nic nevzhledně nevisí, ani nepotřebuje plastiku. Na druhou stranu, ani naducaná šrajtofle jim nepřidává sex appeal.

No a to je asi tak všechno co jsem chtěl dneska říct.