Pár písniček jen tak a hlavně vzpomínka na Bůčka

i když nemá zrovna žádný výročí. Možná je to tím, že se letošní zima tak vleče a jsem už ve věku kdy tenhle nečas trávím spíš...

... za kamnama než někde na čundru, nebo prostě jen na vejletech...

Možná je to taky tím, že se mi do přehrávače dostala nová deska Kamelotů a chtíc nechtíc člověk přijde na spousty vzpomínek...

Pro pravidelné čtenáře není úplně překvapením, že i natvrdlý rocker jako já občas tíhne „ke kotlíkům“. Jasně, že za to může dávná láska :)

Konkrétně Kameloty díky tomu poslouchám dlouho no... Pár let po jejich úspěších na naší Portě to začalo.

A Radek měl krásnej hlas, dodneska mám při těch písničkách příjemný mrazení...

Je to víc než jednatřicet let co z téhle dvojice zbyl Roman Horký. Přiznám se bez mučení, že mám rád i jeho nové písničky a takové to trošku „najazzlé“ období z posledních let mě bere hodně...

Ale ten drive starejch pecek je neskutečnej...

No a novinka ? Sladkobolná nostalgie :)

Michala Tučnýho miloval můj táta. Měl ho rád natolik, že si ho přál zahrát na poslední cestu. A když jsem mu to přání jednoho dne musel splnit, celé roky jsem si ho pak nedokázal pouštět...

Dneska už zase smím... A tahle je skoro rockerská...

Kdybych si ale směl na pustý ostrov vzít nahrávky jenom jednoho jediného country zpěváka... Byl by to jednoznačně Willie Nelson...

Proč ? No, k jeho devadesátinám jsem se o tom lehce rozepsal a pořád ještě to platí :)

Odkaz