Pán je milenial?

Kdepak... já jsem ještě Husákovo dítě ...

Ono stavět nebylo snadné asi nikdy. Za komančů nebylo z čeho, teď zas není za co. Ale zas na druhou stranu jsou stavebni úřady zavaleny žádostmi, tak to tak zlý nebude.

Ale netuším kolik bere česká zpěvačka, naposled to milouš prozradil o Hance Zagorovy a od ty doby se mi nikdo nesvěřil

Náš kuchař nějak zapomněl analyzovat dobu před velvetem, kdy se nic, ani byty , neprivatizovalo. Byt mohli mladí získat tak, že se včas přihlásili do nějakého bytového družstva, nebo byt dostali od zaměstnavatele nebo státu ( když byli pro zaměstnavatele nebo stát potřební), nebo si ten byt postavili sami. Holt se ale ti mladí museli trochu starat. Ale starat se, a to ani o sebe, dnes není moderní. A kuchaři je v tom ještě podporují.

Trochu bych se bránil té první osobě v titulku. Jestli někdo něco prošustroval, tak to byli ti, kteří při sametu pustili veslo a jejich kamarádi. Ti se hned chopili příležitosti. Případně si chystali půdu už předtím. Většina normálních lidí makala a nezbohatla. Jejich příspěvek k průšvihu byl možná v tom, co házeli do volebních uren. Je jen otázka, zda jiná volba by něco vyřešila. Co je ale trochu pod pás, je srovnávat dnešek a totáč či devadesátky a nezmínit, že nároky stouply mnohonásobně. Naše vina, že jsme ty děti přezabezpečili, ale většina z nich skromná rozhodně není. To je potom těžké. Kdo je skromný, nestrádá

Pár věcí bych opravil, autore, jsme myslím velmi podobně staří.

1) Bydlení dostupné za socíku nebylo, a to i přes masivní výstavbu králíkáren. Pravda, dnes jsme vděčni i za takové byty. Souhlas s tím, že kdo levně zprivatizoval byt, vyhrál. Jenže nevyhráli zdaleka všichni, v tom holt byla doba nespravedlivá.

2) Založení živnosti za socíku nebudu raději komentovat. Ale ti, kteří si pamatují dobře začátek devadesátek, jistě potvrdí, že s pořízením živnosti to nebylo jednoduché ještě ani pár let po revoluci. Kdo chtěl podnikat, musel mít podnikatelský běžný účet, ale na to, aby jej získal, musel již podnikat. Hlava XXII. Dnes Vás stojí živnostňák stejně, jako na začátku 90. let, jenže dnes máme výdělky zhruba o řád vyšší. Nehledě na to, že tehdy jste musel mít každou volnou živnost zvlášť, takže 1000/ks, zatímco dnes Vám stačí jediný živnostňák na třeba 10 různých činností, pokud jsou všechny volné. To už je dostupnost živnostničení v podstatě o 2 řády lepší. Stejně tak sročko, původně bylo nutné mít kapitál 100 tisíc, dnes Vám stačí jediná koruna.

3) Po revoluci jsem mohl studovat na vysoké dle libosti, mohl jsem do zahraničí, kam jsem chtěl, a tohle oboje dnešní mladí mají, a považují za samozřejmost. Moji rodiče ale studovat cokoli rozhodně nemohli, a do zahraničí (zejména na západ) Vás taky jen tak nepustili...

P.S. Ale souhlasím s tím, že díky nalajnování byl život jednodušší v tom, že byly jasné priority. Měli jsme se prostě tak blbě, že nebylo třeba uvažovat o možnostech, věděli jsme dobře, co chceme. Dnes máme možností fůru, a možnost i povinnost volby nám pak mnohdy leze na mozek. Odtud pak i stesky mnohých lidí, že "dřív bylo líp".

Souhlasím. Jsem zvědav, co všechno ještě stihneme prožrat.

No nesouhlasím. Tak mohu za příklad dát moje prarodiče. Vzaly se po válce a bydleli v podnájmu. V jednom byte s cizí paní. Každý měl jeden pokoj. Babička měla dvě práce. Makali od nevidim do nevidim. A když si ušetřili peníze tak přišla měnová reforma od komančů a přisli o úspory. Tak nevím. Ale dnes mi to nepřipadá tak špatné jako to měli moji prarodiče.

To hovorí skoro každá generácia a ešte aj všeličo iné, tak nám tú generáciu od nového školského roka trochu opravte a opatrujte, držím palce hlavne tomu jednému účastníkovi vášho zájazdu, veď viete ktorému

Ta dáma je nejen líná, ale hloupá až to bolí. Možná by se mohla podívat, jaké byly platy, když se dal pořídit byt za cenu, kterou uvádí. Jo bydlíme ve svém, ale byli třeba pracovat a šetřit. Brek, že chmatáci zašantročili hodnoty? Před naší generací to byly komouši, kteři nás uvedli mezi totálně zaostalé, jsou to hloupé výmluvy. Kdo se stará a nevolí hlupáky, ten se může dívat do budoucnosti bez obav.

Zdravím,. konfrontačně jsem to postavil já, ne ona... A líná bude těžko vzhledem k tomu kam se vypracovala v šestadvaceti...

Vzpomínám, jak jsme si před lety kupovali za několik milionů byt. A tchán se podivoval a řekl: proč si nekoupíte něco za pár desítek tisíc jako my. Nebo můj děda, když jsem mu před dvaceti lety řekl, že platíme patnáct tisíc za nájem. A proč si nenajdete něco levnějšího jako my s babičkou? Platíme tři a půl tisíce.

Před 20 lety za 15 tisíc byl nájem za celé patro na zámku, ne?