Narozeniny Josefa Toufara, můj děda Martin a Babické vraždy.

Padesátá léta na venkově, strana chtěla udělat lidi šťastnými i přes jejich mrtvoly a nějak se to nepovedlo...

Vesnice v těch dobách nebyl úplně jednoduchý svět.Válka zanechala na duši spoustu jizev.A "Nová Doba" přidávala další.Jen tomu poli je to jedno.Zem voní a chutná, pak vydá chleba. A ten voní a chutná ještě lépe. Není cítit ani po mozolech, ani potu.

A někde je to ještě horší.Tam žil můj děda Martin.

Před válkou pomáhal jedněm sousedům stěhovat věci do vnitrozemí.Po válce druhejm pomáhal na shromaždiště do Stříbra.A zemina chutnala pořád stejně sladko hořce, nic si nevzala ze soli slz a chuti krve, která ji zkrápěla.Koně měl děda vždycky v cajku, nejlepší široko daleko.Část srdce na poli, část patřila jim a ženu a spoustu dětí měl, jak už to tehdy chodilo.U nás na vsi nebylo žádnejch velkostatkářů, i děda byl to čemu dnes říkáme domkař.Přesto jim i nová doba stejně jako válka dala čichnout k hlavním samopalů.A zem chutnala pořád hořko sladce a voněla po chlebu.

V Čihošti v těch dobách vyvlekli na kazatelnu kněze.Umíral, tak ho přivázali k železný tyči.Dobytek pozbývající jakýkoli záblesk lidskosti umučil člověka a pak si s ním hrál jako s hadrovou panenkou.A Bůh chutnal pořád stejně hořko sladce a voněl po chlebu.To nikdy žádnej bolševickej grázl pochopit nemohl.Ten dokázal vždycky jenom pouťovým trikem napodobovat zázraky.Jako tenkrát s ještě živou loutkou kněze Toufara.

Červenec jednapadesátého roku.Doba na vsi je jedna hnisající rána spoustou křivd.Jedna válka je ještě příliš živá a druhá možná za dveřmi.2. července o půl jedenácté večer padají v Babické škole k zemi čtyři chlapi. Tři mrtví.A tomu poli a tomu chlebu je jedno, jestli je to provokace tajné bezpečnosti, nebo ne.A hlínu už nikdo nechutná. Provaz na šibenicích ani nevoní.Komunisté zatočí s církví, sedláky i domkaři.Vypálit co nejvíc tu bolavou ránu, nové časy přicházejí.

Červenec je měsícem narozenin mučedníka Josefa Toufara i datem kdy po Babicích odstartoval největší teror proti vesnici.Dlouho jsem nevěděl, jak si je připomenout, ale takhle je to v pořádku.

Díky a ahoj Filip.

Autor: Filip Vracovský | čtvrtek 18.7.2019 6:04 | karma článku: 27,64 | přečteno: 614x