MMA. Sport pro duševně chudé ?

Já si to rozhodně nemyslím, i když diskuze k čerstvému zápasu Jirky Procházky jsou plné moralizování a kravin...

Jirka Procházka v strhujícím „fajtu“ obhájil svou příslušnost k extratřídě v nejprestižnější MMA organizaci. Stejně tak potvrdil i skutečnost, že je sportovní hvězdou světového formátu. Nejspíš tou největší, kterou momentálně máme...

Lovec Procházka! Vyhrál ve třetím kole a hlásí: Teď chci boj o titul s Pereirou

MMA je fenomén dneška. Můžeme polemizovat o tom proč. Zpochybnit to ale nejde.

Směs prvotřídního sportu a šou. Dostat se na vrchol a udržet se tam musí být nekutečná, dlouhodobá dřina. S komplexní pohybovou průpravou. Bez té to nejde ani náhodou. Drsné jako balet ( To není vtip, nebo ironie. I tady je průprava na špičkovou úroveň doslova brutální.), ale mnohem víc kontaktní...

BALETKA: Chtíč, disciplína a bolest. Boj sama se sebou byl mou zálibou

Přesto je sportovní úroveň bojovníků často zpochybňována. Jejich inteligence zesměšňována...

Často i od lidí, kteří jako fandové hltají jiné profesionální sporty. Bez mrknutí oka přijímají jak devastační je profi sport v poslední době pro těla těch, kteří chtějí výš a dál... Sám vnímám stále častější zranění mladých tenistů, fotbalistů...

Přes veškerou vymoženost s kterou dokážeme sledovat jejich biometrické hodnoty je očividné, že k jejich přetížení dochází. A my to chceme. Nám se podívaná servíruje.

MMA se nepřetvařuje. Boj a souboj jedinců s cílem přežít, být lepší je tady odjakživa. Stejně tak jsou tady i odvětví bojových sportů. Souboje v kleci se dobře prodávají. To snad není ostuda...

Zpátky ještě k Jirkovi. Nevidíme dost často aby plná hala v USA podporovala borce s naší vlajkou proti domácímu sportovci. Samuraj a jeho příběh ovšem táhne. Právě proto, že jde čitelně o mnohem víc, než rozbít někomu hlavu, nebo mu vypíchnout oko.

Hledání limitů sebe sama může být inspirující i pro náš všední život. Stejně tak jako mikropříběh s jeho nemocnou fanynkou..

Odkaz