Manuál vychovaných restauračních hostů

Převážně nevážně.... Ale neberte má slova na lehkou váhu vážení... Vlastně máte zase štěstí, že jdu právě kolem....

Jít na oběd do restaurace už pro většinu z nás neznamená sváteční záležitost. Často se stává, že si prostě jen odskočíme z práce, dostaneme hlad během procházky. Případně potřebujeme doplnit energii po nějakém větším sportovním výkonu. 

Dávno se již nedodržuje společenský  Dress code ( čest výjimkám) ani etiketa Ladislava Špačka. ( Ponechám stranou skutečnost, že i v řadě restaurací je obsluha od hosta k nerozeznání.... A co to támhle  ? Ten Divous vykukujících zpoza rohu... To je kuchař ? Proboha ! )

Přesto i v těchto pro gastronomii nelehkých časech máte spoustu příležitostí jak nás v roli našich milých zákazníků můžete potěšit.

Hned při příchodu do našeho podniku vás mohu ujistit, že odpověďět na pozdrav nic nestojí. Byť ze sveřepého mlčení spousty příchozích mám ten dojem. Nejhorší je neodpovědět na pozdrav a rovnou to vybalit ... "Vaříte ? " Případně. "Máte tady záchod ? " V takové chvíli se sice mile usmějeme a zdvořile odpovíme. (Alespoň v to pevně doufám.) Nicméně v hlavě se nám odvíjí docela jiný rozhovor... " Ne ty vole. Tady ti všichni kolem co se ládujou po plný hubě, to je jenom jako. Jo a na hajzlík samozřejmě chodíme támhle ke stromu...."

Dalším úskalím při vstupu do restaurace je jakýsi magnet, který je umístěný u neuklizeného stolu. Kdyby byl celý plac přichystaný na hosty.... Proč si devadesát procent nově příchozích vybere zrovna ten stůl od kterého se teprve zvedá předchozí parta návštěvníků ?

Bohužel není v našich silách servírovat v pizzerii nečekaně požadovanou svíčkovou. S krvavým stejkem bude mít naše vegetariánská restaurace problém. Stejně tak nikomu ani já osobně  neumím udělat svou vyhlášenou dršťkovou na minutku. ( Dostat ji ovšem můžete, pusu mám prořízlou dost.)

V našich zeměpisných podmínkách je taky zbytečné se v únoru ptát jestli obsluhujeme na terase. Stejně tak marný je tento dotaz uprostřed letní bouřky, když se k nám po ulici řítí tornádo.

Zvládnete li  toto ántré jste na nejlepší cestě ke skvělému zážitku jak pro nás, tak pro sebe. Samozřejmě je spousta dalších úskalí během pobytu samotného.

Svébytnou  kapitolou jsou pak děti, či čtyřnozí mazlíčci. ( Nejhorší je kombinace obojího, tzn.  batolata, či alkoholem zmožení jedinci.)

Zrádné mělčiny čekají na hosty i při odchodu a placení účtů.... Je toho ještě strašná spousta.  Mám se někdy příště rozepsat ? Co vy na to ?