Když učitel potřebuje dietu...

No to byla letos zase jízda.... Dřív bych neřekl jak náročné je šéfovat svým budoucím kolegům a kolegyním :)

Ale už několik let vím své. Touhle dobou si koncem června trošku připadám, že mám díru v mozku a ruce šoupu po podlaze.

Stejně tak jsem ale netuši, že ještě víc než únava v člověku rezonuje hlavně uspokojení a smysl z toho co dělá...

A na co nesmím zapomenout !? No, někdy je to fakt řachanda...

Nějakou tu legraci potřebujete čím víc se blíží cílová páska... jako sůl.

Věřte tomu, že i když nás ještě před prázdninami čeká pár pracovních dní, kdy rozhodně nebudeme ležet v kabinetu a nenecháme za sebe makat mikinu...

... Tak pomyslný cíl ostrého závodu jsme protnuli tuhle středu ústními zkouškami. Ráno to bylo ještě nabušené energií a byl i čas na ptákoviny jako je focení selfíček. K tomuhle bych rád dodal jenom jedno...

Klasik praví jak je důležité míti Filipa. Naše paní ředitelka se tím řídí měrou vrchovatou. Pořídila si jako svou mocnou zbraň Filipa rovnou dvakrát. Jsme za to oba rádi... Řekl bych, že je to na nás i vidět...

Nevím jak Filipovi, (Seděl v druhé komisi) , ale mě už po poledni takhle hej nebylo... A když jsem se díval kolem sebe i mladší kusy v podobě třídních učitelů už se radši kurtuvali k židli aby z ní nepadali dolů...

Studenti mají patnáct minut na přípravu. Potom máme patnáct minut na jejich prozkoušení. Ve chvíli kdy jeden odchází, přichází z „potítka“ další.

Jeden z našich kuchařů si vytáhl otázku jejíž hlavní odbornou částí byla zelenina. Podle očekávání mluvil skvěle, ale pár doplňujicích otázek musí mít rypák učitel vždycky...

„Tomasi, když jste zmínil význam zeleniny ve stravě... Ten její nejspíš nejdůležitější význam jste nám ale zamlčel...“ Zkouším jinak bezchybného svěřence, trošku popostrčit. Tomas ale mlčí, dokonce bych si troufl říct, že mlčí celkem sveřepě... „Kolego, tak se podívejte na mě ... Myslíte si, že má zelenina ve stravě pro mě nějaký konkrétní význam ? Že bych ji v jídelníčku potřeboval ?“

Hážu mu tohle už opravdu silné lano. Byť už je docela horko a něco jsem od rána vypotil, i tak se domnívám, že dieta v jejímž režimu bude zelenina dominovat by mi určitě nezaškodila... A je to vidět na první dobrou!

Najednou koukám jak Tomas začíná měnit barvy... Rudá, fialová... duha. Dřív než ho začneme resuscitovat z něj ale vypadne odpověď. „Pane učiteli, nezlobte se... To... To já vám nemůžu říct!“

Pro změnu začíná měnit barvy zkušební komise a kdo není přikurtovaný k židli padá na zem...

Když je po všem,celkem sebekriticky a s díky odmítnu lákavé tvarohové svatební koláčky, které napekla jedna z dálkařek. Jdu si zakousnut meloun. Tím mě na osvěžení v tom horku vybavila Hanička...

Po tomhle finiši je mi lehce nejen na těle, ale i na duši...

Písnička nemá s blogem tradičně nic... Náhodný výběr ze včerejšího playlistu...