- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pěkné povídání Filipe. Taky mám pár podobných vzpomínek. Dokonce na kantora, který tak miloval literaturu, že nás na ekonomce (sic!) naučil milovat dobu národního obrození. Je fajn, že takové občas potkáváme. Zdravím.
Díky, není nad učitele. I kdyby měl dvojku v zile. Protože on ví, proč ji má a ví, jak má zkušenosti předávat dál. Proč tolik kuchařů pije? Že stresu?
Dobrý den,ano, kumulace stres+pracovní podmínky+příležitost.Já o tom párkrát psal, tenhle mám nejradši..
Hm...Filipe, to jsem si hezky početla. Umíte to pěkně napsat, a mám k té plotně blízko, tak mě to moc baví.
Díky!
Fachman se zkrátka nezapře, ať už dělá cokoli, A že u toho trochu chlastá... no, jak říkáte, takovej už je občas ten život
V té generaci to bylo spíš pravidlem než vyjímkou... ale fakt uměl :) Díky za zastavení.
Ještě pořád jsou tu blogy jako tento. Diky za něj, Filipe a krasnej den preju
Díky moc Marku a přání rád opětuji
To je vždy štěstí do života, když během své cesty životem narazíte na někoho, kdo se otiskne a i když už není má stále co dávat. Já měl problém na střední škole. Pan učitel vždy strašně rychle zjistil co neumím, ale neměl zájem poznat co ovládám, ale to jsem asi nebyl sám. Později se to usadilo a taky rád vzpomenu..karma za hezký blog
Filipe, opět krásný povídání. Já zase sekeru držela, prý jako prase kost, inu, levák. Díky Vašemu povídání jsem se vrátila v myšlenkách taky na "učňák", za pult, kde jsem potkala úžasný lidi, i ty méně fajn. Ale i to k životu patří, obohatí a nakopne.