Ta trojtečka za každou větou. To mi připomína smsky od hodně hloupých nápadnic.

To se omlouvám, já hloupé ženy kolem sebe nemám. Budu se snažit dávat si pozor....

Akosi sa to šikanovanie rozmáha...asi preto, že sme o tom ticho a nezastaneme jeden druhého.

Ano, čím dál tím méně jsme ochotni kvůli druhým vystupovat ze svých komfortních zón... Byť setrvávání v nich je naší přirozeností, to nelze popřít. Přesto, ti k nimž vzhlížíme jako k hrdinům to dokázali....

Zasloužená karma

Zůstanu u pojmosloví. Mám celoživotní hobby, - rozlousknout význam pojmu "Zadarmo". Ve slovnících neexistuje, zatím mi nikdo nevysvětlil. Pouze poznatek - Nic dražšího neexistuje ...

Objev další záhady - "Vychované dítě", přídavek k důchodům OK. No dobře a které to je? To co zdraví a staršího pustí sednout v MHD? Nebo pracuje,, platí daně a pečuje o své rodiče? Nebo jen dosáhne zletilosti ? Záhada ...

Romové, pobývají od 14 století. 600 let jsou součástí naší historie. Prožili školské reformy Josefa II. Socialistické školství - po to dnešní. Pořád zadarmo! Nechápu, co se pořád řeší a začleňuje? Na Vietnamce žádné programy nebyly. Už i ten Osmany Laffita je Kubánec. Česky se naučil sám, zřídil si firmu.

Proboha, jsem zmaten ! Jak to je s tím zadarmo a vychovaným dítětem? Již po staletí je začleňováno do společnoti. To ještě dalších 600 ? ...

Pane Bučku, po 2. Světové válce zde zůstalo jen několik stovek "našich" Romů. A víte co třeba spadalo do té výchovy ? Jste s tím ok , nebo se jen vyjadřujete k něčemu o čem nemáte znalost ? Sjednocenou a nekompromisní represi přinesl začátek osmnáctého století, respektive vláda císaře Leopolda I. a následně Staníkem odkazovaného Karla VI. Od roku 1697 platil na celém území mocnářství mandát, podle něhož měli být Romové trestaní za svou pouhou přítomnost smrtí v případě mužů a odříznutím části ucha v případě žen a starších dětí. Ten se dále zpřísnil po zhruba pětadvaceti letech, kdy vešly v platnost i justiční vraždy žen.

Mladší děti zákon romským rodinám odebíral a dával na „převýchovu prací“ (fakticky otroctví) do rodin z majority. Za pomoc stíhaným hrozily tresty — od roku 1717 pokuty pro šlechtice či úředníky a těžká práce v okovech pro všechny ostatní.

Prezident Pavel řekl, ž odsuzuje šikanu, ponižování a násilí ve školách obecně u krajinské holčičky, která kvůli válce musela opustit svou vlast, za ostudné.

Co je na tom pokrytecké?

Ano, je to pokrytecké, protože se tím zabýval jen jednou a jen tím jedním případem, veřejně velmi "atraktivním". Lepší a méně pokrytecké, chcete-li, by bylo, kdyby na základě toho případu šikanované ukrajinské holčičky, která se ostatně nedala jen tak urážet šikanujícími spolužáky, ale docela srdnatě se bránila, kdyby rozvířil debatu ve smyslu tohoto článku, tedy šikany dětí v celé své šíři. Kdo, proč a jak šikanuje. Jaké jsou následky. Jaká je možná prevence, zda může represe skutečně pomoci, jaké jsou souvislosti mezi šikanou a sociálními a vzdělanostními poměry jak šikanovaných, tak šikanujících. Tam bych viděl docela pozitivní oblast, která by do budoucna skutečně zapsala jeho jméno do historie našich prezidentů světlým písmem a možná i částečně smazala ten stín jeho rudé minulosti. Neboť je dobré mít na paměti, že se stal prezidentem jen a jen proto, že jeho soupeřem byl ve druhém kole voleb nějaký Babiš. A proti němu se zdál být Pavel menším zlem.

Jenom k tomu poslednímu odstavci.

Mám pocit, že spíše jste se vyčerpal argumentačně.

Jistěže pět diskuzních příspěvků není statisticky významné číslo, ale zatím, i podle reakcí na ně, bude chyba spíš v Romech, třeba v Brně.

Dětská šikana je velký dlouhodobě neřešený problém. Poznamená dítě v tom nejzranitelnějším období a většinou má celoživotní následky.

Vašek

Ať tě neděle nechá v klidu!

Máte pravdu.Vsechny děti se rodí že stejnou touho po poznání.Pokud ovšem tato jejich přirozená potřeba není rodiči v ranném věku naplněna skončí to s nimi špatně a školní vzdělání už to nemá šanci napravit.Mnoho romských dětí je svými rodiči do pěti let v podstatě zničena.Co s tím?

Byla jsem dva roky jako asistentka ve školce. Nevěřil byste, kolik českých dětí v pěti letech neumí barvy, neumí jíst příborem, protože jim maminka všechno krájí nebo neumí pojmenovat zeleninu. Zažila jsem předškoláka, který nevěděl, jak kousnout do chleba, protože mu ho doma krájeli na kostičky. Je jedno, jaké jsme národnosti, všichni se na svých dětech nějakým způsobem podepíšeme.