"Kávu můžeme pít z půllitrů"? Nemůžeme!

Po jedné noční službě, při které jsem neměl možnost zavřít oči, jsem musel nastoupit do ordinace. Sestrám jsem řekl, aby mi uvařily pořádné kafe. Uvařily. Do půllitru. A v něm rozpustily celý sáček. To jem netušil. Ordinuji, popíjím a náhle jsem se opotil a musel si lehnout na lehátko. Nicméně po čtvrthodině jsem musel pokračovat...

Nic se nemá přehánět Díky za návštěvu.

Doufám, že se mi při "zvýšení" karmy, nezvýší i tlak. Jsem totiž velký kafařráda jsem si vás přečetla.

Jdu si taky jedno uvařit, díky

Perfektní, jedním slovem perfektní. Přečteno jedním dechem.

Díky moc

Ještě štěstí, že jste to všechno přežil a máte zdravá játra, jinak by asi vaší strávníci měli dietku

Popravdě... taky jsem rád , díky.

Vsiml jsem si, ze existuje nejaka a dost velka rivalita mezi pingly a kuchari. Mel jsem kolegu ktery kdysi jako brigadu ci co pingloval, a ten se o kucharich vyjadroval dost neuctive. Pry na ne pusobi to horko.

Moje svagrova, prodavacka ma dve dcery. jednu vyucenou kucharku a druhou servirku. Ani jedna z nich to nedela.

Kdyz jsem je na pocatku devadesatych hecoval aby si otevrely nejaky penzion ci hotylek, ani jedne se do toho nechtelo.

Ale vse je o lidech. Neini to tak davno co mi misto videnske rostene prinesla servirka v jednom hotelu cosi neobycejne tuheho a na moji stiznost mi kuchar odpovedel doslova: Pane jake maso dostanu, z takoveho varim. V zivote uz tam nepachnu.

Tak rivalita mezi kuchaři a servisem určitě existuje... všechno je to o tom, udržet to v mezích zdraví, kdy to není na škodu. Přesvědčit jedny i druhé, že jsou jeden tým někdy není úplně nejlehčí.. a je pravda i to, že kuchaři nejsou úplně normální Ten s tou roštěnkou zaslouží nakopat do zádele. Díky za přečtení.

Filipekarma, to je jasné.

Díky za podívání i palce

Filipe, občas sleduji některé pořady v tv o vaření - jako inspiraci. A pokud je náhled do kuchyně, tak se nestačím divit. Je to vážně pěkný kolotoč, hodný velkého obdivu.

Takže se ničemu, co jste napsal, nedivím.

Ono dneska už se ty pracovní podmínky zlepšují, ale pár let nazad bylo patnáct šestnáct hodin práce pomalu bez vyčůrání, natož jídla běžné... Dneska už víme lépe jak na to. No ale při ala carte menu, je to i nadále samo sebou tlak a šrumec. Ono to tak bývá nejen u vaření, že to krásný bývá něčím vykoupený. A bez toho něčeho, by si člověk to krásný neuvědomoval. Díky za návštěvu

Já to stejně nechápu , jak to vždycky tak rychle ukuchtíte, když si to objednám, že by to bylo díky těm povzbuzovadlům?

To je námět na blog... Není pomalých, nebo rychlých kuchařů, vše je o přípravách... Jsou ti co jsou nachystaní a ti co se na to... Samostatnou kapitolou jsou ti co musí vařit nesmyslná menu, těm nepomůže nic. Díky za nakouknutí

Díky :)

Jooo, tahle šidítka, co vylepšují život a vedou přímo do pekla... Byla, jsou a budou. Pocit, že svět je krásný a my lepší a silnější a dokonalí je tak, tak moc svůdný...

A on je přitom nejkrásnější bez nich :)