Silvestrovské celovečerní cirkusové megashow kompletně se všemi celebritami v publiku, odkud ti “zábavnější” postupně docházeli do světel manéže, a které sledovala celá republika - to byla taková československá specialita. Natáčelo se to už někdy od listopadu a v tomto show bylo jako důkaz svobody a otevřenosti režimu některým vystupujícím povoleno se v pro tento den a pořad jednorázově zvýšených mezích trošku, tak jako přátelsky a bez zpochybnění podstaty se otřít o tehdejší režim. Chléb a hry. Lidi se při televizním sivestru nacpali chlebíčků a vína a zasmáli vtipným scénkám a odvážným hláškám více než jindy, utvrdili se, že s tím režimem to vlastně není až tak úplně špatný. Druhý den v poledne je Husák vrátil zpátky na zem, a kdo i přesto zůstal i potom stále ještě duchem někde jinde, toho přesvědčila počínaje 2. lednem se navrátivší šeď a nuda standardního vysílání. Pořady pro vojáky, pro příslušníky VB, pro hasiče, nějaká ta inscenace o hodných a optimistických mladých, kteří se něčím nicotným trápí, ale přátelé, rodiče či jiní dobří lidé jim pomohou se zorientovat...atd. a až do půlky února, kdy se celý národ opět sesedl u těch modře blikajících bedýnek nad netrpělivě očekávanou čtyřhodinovou reprízou televizního silvestra.

Komici a baviči neměli tento pořad moc rádi, protože v něm koncentrovanou formou a nenávratně utratili všechny nápady a vtipné scénky, které by jim jinak vydržely v jejich vlastních vystoupeních nejméně celý další půlrok.

Přesná charakteristika

Hodnotit dnes Menšíkovy televizní Silvestry nemá moc smysl, protože už jsou léty tak ohrané, že každá scénka působí vyčpěle. Ale v době jejich premiér to byly nejlepší Silvestry za celou éru ČsT, hlavně díky režii Jána Roháče.

Tím jak stárneme, tak se i pohled na Silvestra mění. Dřív jsem vyhledával různé večírky, pitky a podobné věci. Samozřejmě, že i ty estrády v TV. Poslední dobou nám stačí odpoledne nějaká krátká návštěva u někoho a potom doma v klidu strávit večer. Paní včera sledovala nějaké seriály a já koukal na MS dvacítek. O půlnoci jsme si ťukli a šli spát.

Přesně tak, když jsme byli mladší tak ten poslední den veselý, divocejsi jak kdyby jsme se snažili vse co jsme zameskali dohnat. Teď stačí klid, dobre vínko a dobrutky. Ale je to koloběh života, dobře že to má mladší generace stejně jako kdysi my.

Díky všem za zastavení a čas strávený s mým blogem :)

Napsal's mi to z duše, Filipe. Včřetně toho, že odpoledne jsem taky koukal na Pošetilost mocných. A pak si dal procházku na vršek, a večer potom koukal na hokej. A po hokeji se oblík, udělal kafe do termohrnku a vyrazil na křižovatku, kde se o novoroční půlnoci už léta tradičně setkáváváme se sousedy. – Jenže letos poprvé už jsem tam byl sám... – Tak jsem se odtud aspoň chvilku z dáli koukal na ohňostroje. Byly chudší, ale fajn bylo, že skoro vůbec nebouchaly, jen barevně svítily.

Vlastně nic zvláštního... Ale stejně je na světě fajn!

Přinejmenším ve své době bavil.

Včera to zachránil film na Netflixu....

Šťastný nový rok, Filipe

Já si pustil hokej a bylo to fajn...

U nás se bouchalo přes den méně a po půlnoci jako každý rok. Lidi mají stále peníze.

Nechápu vytváření zákazů, které pak nikdo nevymáhá. Asi úlitba pejskařům a neziskovkám. Budou padat stížnosti, takže smůlu mají na vesnicích, kde se lidi znají.