Buďme rádi za Babiše...

... a taky Magor by měl dneska narozeniny. Tak mě napadá ... Kohopak asi volí bývalé jádro undergroundu ?

Za tenhle titulek bych ještě před pár lety nechal sám sebe za takového krásného rozbřesku jako se klube za oknem právě nyní... Nastoupit před popravčí četu. Žádost o milost bych si zamítl, odmítl pásku přes oči a salva by ukončila mé pozemské putování...

Jenže nic není starší než včerejší noviny... Stejně tak rychle stárne představa toho nejhoršího co se může v politice stát. Náhle Andrej Babiš i se svou nulovou sebereflexí stran toho co pindá tu i onde... S prapodivným odérem kolem svého majetku a spoustou dalších vlastností klasického westernového záporáka... Nevypadá až tak zle, když se člověk podívá, co se hrne k moci jinde v Evropě.

Možná je ještě čas nějak jeho hnutí polidštit. Ostatně na regionálních úrovních se to již děje a právě skončené volby tento trend jenom potvrdí. Třeba u nás neznám sice nikoho za ANO, které suveréně ovládlo Kraj. Znám ale lidi ze subjektů, kteří s ním jdou k moci a nemůžu na ně říct nic moc křivého. Některým dokonce vysloveně fandím a řadím se mezi jejich přímé podporovatele.

Popravdě „Andy“ je čitelný „nepřítel“. Jedná ve svém vlastním zájmu a nejde mu o žádnou revoluci. To se o spoustě antisystémových strašidel obcházejících Evropu říct nedá. Nakonec, nečitelný je i náš milý Don Pablo vodící si své loutky. Sice ne nesystémový, ale neprůhledný zákulisní hráč, který má smůlu na nečekaná setkání v dešti... Nakolik se nejvyšší tuzemská politika odehrává pod jeho vlivem a v čím zájmu můžeme pouze spekulovat.

Proč se stýkáte s lumpy? volali lidé na Blažka. Vysvětlit kauzu mu ale nedovolili

Kdekdo taky jásá nad tím, že uplynulý víkend smetl Ivana Bartoše. Já tedy určitě ne. Oživení Pirátů bude možné jenom razantní změnou stylu a směřování celé strany. Marxisté natření zelenou barvou čekají a větří příležitost...

A jak s tím vším souvisí Magor ? Dneska by mu bylo osmdesát let. Koho by volil ? Podle mě nikoho. Celou dobu mu šlo o jedinou věc. Žít si po svém. A aby se do jeho komunity žádná moc nemontovala.

Odkaz

Překvapivě si na jednu z největších osobností tuzemského undergroundu (ale nejen jeho) , nevzpomeneme s Plastiky. Celou sobotu mně hrál Iggy Pop. Taky svéráz a mám dojem, že by dnešnímu oslavenci nevadil. On totiž ještě patřil ke generaci, kdy žít po svém automaticky taky znamenalo neomezovat druhé.

A divoké dítě je konec konců každej, kdo prošel ve správnou chvíli kolem kytary (nejlépe té elektrické).