Super čtení

Díky a hezkej den!

Tobě a všem kolem taky Horste...

Když mi bylo cca 12, nasadil jsem u starších bratranců jehlu na LP AC/DC Highway to Hell a asi za 2 vteřiny jsem věděl, jaký bude můj hudební žánr. Jen se divím, že jste Australany nezmínil v blogu...

Jasně, mám je taky rád, ale spadají trošku jinam než do New Wave Of British Heavy Metal

Staří dobří Ironi. I když mými zasvětiteli byla parta okolo Jamese Hetfielda a jejich Master Of Puppets je pro mě na celý život nejlepší metalové album, které zatím nikdo nepřekonal, Iron Maiden je u mě hned číslo 2 s Brucem i bez něj.

Je to někdy těžké vybrat, v těžkém kovu toho vzniklo dobrého strašně moc... Za mě tři nejoblíbenější alba

No. 1. Judas Priest Painkiller

No. 2. Sepultura Chaos A.D.

No.3 . Dělený flek

Iron Maiden The Number of The Beast

Slayer Seasons in the Abyss

Jo Bruce...jeho hlas je jako líznout nějakej hrubší šmirglpapír... Náramně mi tvůj aktuální hudební blog sednul.

Bezva Marku, to jsem rád :)

Ještě jednou dnes pod jiným vaším článkem. Dickinson a jeho Tears of thé Dragon je úžasná. Byl jsem na Iron Maiden, Metallice atd. a minulou neděli v Praze poněkolikáté na Depeche Mode v Letňanech. U nás to za totáče nebyl Sabat, ale metalista. A já zůstal rozkročen mezi metalistou a depešákem. A to mi zůstalo dodnes

Díky Petře, já k Depešákům musel dospět a jsem za to rád, na tuzemské scéně obdivuji v tomhle ranku Dušana Vozáryho. Jinak "Mejdni" na živo to byl vždy zážitek ( Dokonce i v dobách bez Dickinskona) , na Motorhead, či Judas Priest jsem měl několikrát i smůlu. Saxony jsem slyšel live jen třikrát, zato jednou jsem je měl dvě minuty od tehdejšího bydliště... Jenže hala na Lokotce v Plzni je úplně zabila...