Až z Čech odejde poslední Ukrajinec ...

Splní se jeden ze snů které sdílejí na sociálních sítích některé vrstvy obyvatel. Já bych toho posledního Ukrajince jenom poprosil...

... aby zhasnul. Nejsem si totiž jistý jestli na to co se stane pak, bude utěšený pohled. Zároveň netuším, jestli u nás domorodců není zhasínání na seznamu povolání, které nikdo nechce vykonávat.

Je to takové krásně idealistické. Vlepit na „socky“ videjka kterak Český lev rozsápe vlajku EU , případně nenáviděný „žlutomododrý hadr“ a představovat si jak v jednom šiku dojdeme ke správné, vlastenecké prosperitě.

Je třeba se ale připravit na pár drobností o kterých se v manuálech na vysídlení Ukrajinců nepíše.

Na tom rajcovním pochodu s vlajkami a v brnění středověkých rytířů si nesmíme zapomenout do zásob nasmažit řízků.

Gastronomie je totiž už z předválečných časů... Do značné míry závislá na pracovní síle z Ukrajiny. Možná se tomu budete divit, ale ani v poslední době se situace nezlepšila. V podobě jak ji známe tohle vlatenecké vzepětí nepřežije.

Kdo na sebe navleče to brnění, musí si taky dávat pozor aby se nezranil. I naše zdravotnictví dojde bez Ukrajinců značných změn. Radši bych zbytečný úraz neriskoval. Nejde jen o lékaře. Stejně tak někteří ranění budou třeba (Stejně jako v sociálních slubách) potřebovat přebalit, uklidit... Nezapomínejme na skutečnost, že ani tyhle činnosti už moc domorodcům nevoní a taky je tedy nebude mít kdo dělat..

V neposlední řadě je třeba bojovníkům za vlast třeba připomenout, že při tom boji nesmí dělat moc velký „brajgl“ a něco demolovat. Naše stavebnictví bude totiž po odchodu onoho bájného „posledníhoi Ukrajince“ zcela jistě na kolenou.

(Celé se to samozřejmě dotkne i celé další řady oborů.)

Upřímně si nejsem jistý jestli bych si takovou budoucnost přál. Ale třeba je to tím, že jsem malý vlastenec...

Odkaz